Bora Bora je pro mnohé téměř synonymum slova ráj. Tento malý bod Francouzské Polynésie leží ztracený ve vodách jižního Tichého oceánu. V posledních desetiletích má však tato nádhera vadu na kráse. Když se totiž stala jednou z nejvyhledávanějších prázdninových destinací na světě, turisté připlouvající sem na velkých výletních lodích ostrov doslova zahltili. Už v roce 2019 Bora Bora slíbila, že začne řešit tento problém omezením počtu návštěvníků s počátkem roku 2022.
V roce 2021 se Francouzská Polynésie dostala na titulní stránky novin, když slíbila, že od roku 2022 zakáže výletní lodě s více než 3 500 cestujícími. Později uvedla, že omezí celkový počet turistů. Letos však nová vláda ve Francouzské Polynésii od tohoto slibu upustila a místo toho si stanovila cíl téměř zdvojnásobit počet návštěvníků do roku 2033. V některých přístavech také vítá velké výletní lodě. Dramatický obrat politiky o 180 stupňů způsobil rozkol mezi těmi, kteří chtějí rozvíjet odvětví cestovního ruchu, a těmi, kteří podporují model šetrnější k životnímu prostředí.
Neslučitelné modely
Stejně jako pro mnoho jiných tichomořských zemí je i pro Francouzskou Polynésii cestovní ruch životně důležitý. Podílí se na tvorbě HDP přibližně dvanácti procenty a na příjmech z vývozu z osmdesáti procent, uvádí portál Tahiti Tourism. Podle vládních údajů se význam tohoto odvětví za posledních deset let výrazně zvýšil. Počet turistů vzrostl ze zhruba 160 000 v roce 2011 na 236 000 v roce 2019, přišedší pocházejí především z USA a Francie.
K tomuto nárůstu částečně přispěl růst výletní turistiky v celém regionu. „Než přijali opatření k omezení příjezdů, existovaly dva modely cestovního ruchu, které spolu neustále bojovaly,“ říká Rainui Besinau, předseda turistické asociace Bora Bora. Luxusní model s velmi klidným ostrovem bez příliš mnoha lidí na plážích, a masový cestovní ruch s výletními loděmi. „Tyto dva modely nejsou ale slučitelné,“ dodává.
Bora BoraPoloatol je součástí Společenských ostrovů, rozkládá se na ploše 31 km² a žije zde 11 tisíc obyvatel. Ostrovy jsou součástí Francouzské Polynésie, kam spadají také ostrovy Tahiti, Moorea, Huahine či Mahini. Tamější korálové atoly jsou vyhledávaným cílem potápěčů a milovníků šnorchlování. Dovolená ve Francouzské Polynésii patří mezi nejdražší na světě. |
V roce 2019 se místní rada ostrova v čele právě s Besinauem, starostou Bora Bora Gastonem Tong Sangem a řadou podnikatelů rozhodla zaměřit se spíše na luxusní cestovní ruch. Ekologové tento krok samozřejmě uvítali. „Omezení počtu turistů je logické,“ říká Marie-Laure Vanizetteová, mluvčí ekologické skupiny Te Ora Naho. Jeho cílem byla ochrana bohatství i způsobu života na ostrově.
Stejně jako mnozí obyvatelé Francouzské Polynésie není Vanizetteová proti všem výletním lodím. Domnívá se, že menší plavidla mohou nahradit hotely, které podle jejích obav devastují životní prostředí a brání místním obyvatelům v přístupu na pevninu. „Příchod těchto velkých monster zvenčí poškozuje krajinu a snahy o ochranu životního prostředí,“ říká Vanizetteová „Velké výletní lodě mají špatnou pověst. Jsou to velcí znečišťovatelé.“
Obraz klidného ostrova
Když se však v květnu letošního roku stal prezidentem Francouzské Polynésie Moetai Brotherson, řekl místním médiím, že jeho cílem je přivítat do roku 2033 600 000 turistů ročně. Za loňský rok jen samotný Bora Bora navštívilo téměř 219 000 lidí. Také poradce Brothersonovy vlády pro cestovní ruch Guillaume Colombani následně potvrdil deníku The Guardian, že Francouzská Polynésie bude usilovat o zvýšení počtu příjezdů na 600 000 ročně během příštích deseti let.
Dodal, že v rámci dosažení cílového počtu návštěvníků vláda vytipovala opuštěné hotely, které by mohly být vhodné pro rozvoj. Nalezla také veřejné pozemky, které by bylo možné pronajmout investorům pro nové projekty letovisek se zaměřením na udržitelnost. V Papeete, hlavním městě Francouzské Polynésie, již probíhají práce na výstavbě nového tříúrovňového terminálu pro výletní lodě, který má být otevřen v roce 2024. Mnozí provozovatelé cestovního ruchu tento nový plán na rozvoj tohoto odvětví opatrně uvítali. Vyjádřili ovšem obavy, jak budou další návštěvníci ubytováni.
Podle Dominique Teheiho z cestovní kanceláře z Tahiti by větší počet turistů mohl být pro zemi přínosem. „Problém ovšem je, že nemáme dostatek hotelových pokojů ani aktivit pro všechny. Pokud turisty dokážeme ubytovat a rovnoměrně rozprostřít, proč ne?“ říká Tehei.
Prezidentův přístup však mnozí považují za katastrofální, zejména pokud zahrnuje zvýšení počtu turistů. Podle nich je v naprostém rozporu s jakoukoli strategií udržitelného cestovního ruchu. „Výletní turistika je velmi špatná v podstatě ve všech směrech,“ říká Timothy MacNeill, ředitel studií udržitelnosti na Technické univerzitě v Ontariu.
„Pokud si vzpomenete na odvětví, které by bylo vhodné úplně zastavit, pak je to pravděpodobně výletní turistika,“ dodává. Souhlasí s ním i předseda turistické asociace Bora Bora Rainui Besinau. Téměř dva roky poté, co na Bora Bora vstoupilo v platnost omezení pro výletní turisty, ostrov prosperuje. „Chceme zachovat obraz Bora Bora jako klidného ostrova,“ uzavírá podle The Guardianu.
