Koně svážejí odpadky ve francouzském městě Vendargues už dávno. Provoz tamní...

Koně svážejí odpadky ve francouzském městě Vendargues už dávno. Provoz tamní radnice zahájila 14. prosince 2009, způsob je ekologičtější než svoz auty. Radnice přiznává, že i o něco dražší. (18. prosince 2009) | foto: Profimedia.cz

Francie znovuobjevila kouzlo koňské dopravy. Nejde o nostalgii, říkají města

  • 28
Tváří v tvář klimatickému rozvratu i energetické krizi roste ve francouzských městech hnutí za návrat koňských povozů coby komunální alternativy k autům. Od prvních pokusů o použití koní v ulicích v polovině devadesátých let se počet francouzských měst a městských částí znásobil téměř o dvacet a stále roste. Už je jich několik stovek.

Klapot kopyt odnepaměti oznamoval začátek ranního svozu odpadků v patnáctitisícovém městě Hennebont ležící na západě Francie. Bretaňský tažný kůň jménem Dismar táhne malý vozík ulicí ke kontejnerům na její konci. „Se zvířetem je tahle práce mnohem příjemnější,“ říká osmatřicetiletý popelář-vozka Julien.

Dříve v jiném městě vysypával popelnice do popelářského auta, pak se ale začal zaučovat v ovládání úklidového vozu taženého koňmi. „Lidé se na vás dívají jinak, místo troubení vás zdraví. Tohle je budoucnost úklidu, ušetří to zplodinách, benzinu i hluku,“ říká Julien. Přiznává, že normálně by celou službu na kuka voze dýchal výfukové plyny, koňská alternativa mu připadá mnohem zdravější.

I realitní makléřka Florence, která v Hennebontu žije, vždycky vycházela ze své kanceláře, aby se podívala na projíždějící povoz. „Když slyším zvuk kopyt, zalije mě pocit štěstí,“ říká. „Přináší to jakýsi klid v duši v téhle zběsilé době. Koně podle vnášejí do každodenního života trochu poezie a připomínají, že věci mohou být jednodušší, než se zdají. „Kdybych mohla žít ve světě bez aut, neváhala bych,“ říká Francouzka.

Koně přinášejí dobrý pocit

Ve městě Vendargues na jihu Francie se školní povozy tažené koňmi staly dokonce tak oblíbené, že na ně čekají pořadníky čítající sto rodin. Nedávná studie dokonce zjistila, že právě koně zlepšili vztah místních dětí k učení. Dokonce i ty, které mohly chodit do školy pěšky nebo jezdit na kole, dávají nyní přednost cestování koňským povozem. I když jim cesta trvá déle, je to větší zábava.

Městští tažní koně se ve Francii využívají také k údržbě zeleně, veřejné dopravě zboží na trhy anebo k místním lesním pracím, například ke sběru vánočních stromků k recyklaci. Většina francouzských měst využívajících tažné koně je středně velkých, mnoho z nich se nachází na severu země.

Souběžně s využitím městským koní se zvýšilo i jejich nasazení v zemědělství. V současné době se stovky zvířat používají na vinicích a v zahradnictví. Řízení povozů, které bylo dříve doménou mužů, také stále více přitahuje i ženy.

Klačary a kločary, staré saně z Beskyd, ve vzpomínání pamětníků

Místní politici mají symboliku koní rádi. Chtějí ukázat, že jednají ve prospěch životního prostředí. „Koně prostě přinášejí dobrý pocit,“ říká jeden ze starostů. Používání tažných koní si však i nadále řídí jednotlivá města sama. Někteří místní činitelé by proto uvítali, kdyby stát poskytl větší centralizovanou podporu a pojmenoval koňskou sílu jako oficiální formu alternativní energie.

Města tvrdí, že jek využití koňské síly nevede nostalgie. Ještě na začátku 20. století připadal ve Francii jeden kůň na pět lidí a tažní koně často vykonávali nebezpečnou práci v průmyslu nebo v dolech.

„Rozhodně nejde o návrat do minulosti,“ říká socioložka z francouzského institutu pro koně a jezdectví Vanina Deneux-Le Barhová. „Jde o přístup k udržitelnému rozvoji, o respektování přírody a přínos nových, inovativních způsobů, například s elektrickou asistencí pro koně jedoucí do stoupání nebo s pokrokem v nových typech postrojů.

Budujeme nový svět

Město Hennebont je místem, které nabízí program výcviku pro obecní koně, kočí a pracovníky místních úřadů. Jeho obecní bretaňští tažní koně jménem Dispar a Circus jsou sourozenci ve věku 8 a 9 let. Váží každý asi 900 kg a žijí venku v rozlehlém výběhu. Jejich denní program zahrnuje přepravu dětí z mimoškolního kroužku do jídelny, odvoz nakupujících na trh, aktivity v místním pečovatelském domě a sběr odpadků. Zbytek času pak tráví odpočinkem.

Práci koní koordinuje kočí Morgane Perladeová. „Přítomnost koní město znovu polidšťuje,“ říká pyšně žena. „Když chce radnice provést průzkum ohledně renovace panelového sídliště, nedostane mnoho odpovědí. Ale když na sídliště přivedeme koně, všichni si přijdou popovídat a odpovědět na anketu,“ dodává. Když při kulturních akcích a festivalech nabídne koňskou dopravu, jsou podle jejích slov všechna místa obsazena.

Policejní koně se seznamují s Libereckem, učí se nebát v rušném městě

„Máme pocit, že budujeme nový postkovový svět,“ souhlasí André Hartereau, bývalý starosta, který se nyní podílí na chodu místního hřebčína v Hennebontu. Koně podle něj nemohou poskytnout všechny odpovědi na problém emisí ani nahradit všechna vozidla. „Můžeme ale udělat spoustu jiných věcí... Kůň nezanechává uhlíkovou stopu, není to přežvýkavec jako kráva. Náklady na jeho chov mohou být nižší než investice do automobilové dopravy. Omezením pro města je jen možnost poskytnout koním odpovídající prostor.

Zaměstnávání koní ve městech je také považováno za způsob, jak ochránit devět vzácných francouzských plemen tažných koní, jejichž počet klesá. Francouzští tažní koně jsou i nadále chováni částečně pro trh s masem včetně vývozu masa do zemí, jako je Japonsko. Spotřeba koňského masa ve Francii však stále klesá.

Pojítko mezi generacemi

Obecní koně z Hennebontu také pravidelně navštěvují lidi v místním pečovatelském domě. „Když někteří zdejší klienti, kteří málokdy mluví ve frázích, vidí zvíře, řeknou při rozhovoru celé věty,“ říká Magali, jedna z pracovnic pečovatelského domu. Dodává, že když kůň s povozem přijede obyvatele přepravit na kulturní akce, elegantně se obléknou, což při cestě mikrobusem nedělají. „Je to zvláštní,“ doplňuje Magali.

„Návrat koní do městského prostředí souvisí s rostoucím celosvětovým zájmem o ochranu biologické rozmanitosti,“ říká etnoložka a historička tažných koní Bernadette Lizetová. Podle ní jsou tažní koně u veřejnosti stále oblíbení, protože stále představují pojítko mezi generacemi.

„Koně zmizeli ze zemědělského života ve Francii relativně nedávno, jsou to 60., 70., dokonce 80. léta. Jejich přítomnost nyní představuje spojení mezi starými a mladými,“ vysvětluje Lizetová.

„Už jen zvuk koňských kopyt, který se line městem, mi dělá radost kvůli mým vnoučatům,“ říká Véronique, 73letá důchodkyně, která odešla z Paříže do důchodu právě do Hennebontu. To potvrzuje i Maurice Lechard, úředník radnice z nedalekého Inzinzac-Lochrist. „Mít ve městě koně znamená v každodenním životě vždy trochu rozptýlení,“ uzavírá podle The Guardianu Francouz.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz