„Metoda povrchové těžby je celosvětově uznávanou metodou, je považována za nejschůdnější variantu pro těžbu povrchových rudných ložisek či ložisek mělce pod povrchem,“ uvedlo ministerstvo jako zdůvodnění obnovení těžby.
Úřad také zmínil, že povolení provozování povrchové těžby v zemi pomůže oživit těžební průmysl a poskytne pracovní příležitosti venkovským oblastem, a to uprostřed pandemie covidu-19.
Povrchová těžba na Filipínách oficiálně skončila v roce 2017. O její zákaz se zasloužila především bývalá ministryně životního prostředí Gina Lopezová. Ministryně byla považována za náruživou aktivistku, která upozorňovala na ničivé dopady těžby.
Krok bývalé ministryně Lopezové tehdy rozhořčil horníky, kteří tvrdili, že velká ložiska zlata a mědi v zemi lze těžit pouze povrchovou metodou.
Aktivisté jsou proti
Nový krok současného ministra životního prostředí se ale nelíbí ekologickým aktivistům. Filipínská organizace Alyansa Tigil Mina, která se mimo jiné snaží chránit komunity před nepříznivými dopady rozsáhlých těžebních operací na Filipínách, označuje rozhodnutí jako „krutý vánoční dárek“ od ministra a prezidenta Rodriga Duterteho.
„V době, kdy změna klimatu vyvolává ničivé tajfuny, jako je Odette, je zrušení zákazu povrchové těžby krátkozrakým a nevhodným rozmachem vlády,“ uvedla skupina ve svém prohlášení.
ATM Reaction on Signing of DAO 2021-40; on DENR Lifting of the Ban Open Pit Mining
#BanOpenPitMining
#NeverForgetDU30EO130 https://t.co/pmfe4QCuLJ
Roční příjmy z vývozu vytěžených nerostných surovin by se podle vlády mohly v příštích pěti až šesti letech zvýšit až o 2 miliardy dolarů, protože se rozběhnou nové těžební projekty.
Země jihovýchodní Asie je největším čínským dodavatelem niklové rudy a má také značné zásoby mědi a zlata. Více než třetina celkové rozlohy Filipín má podle tamního důlního úřadu „vysoký nerostný potenciál“, ale zatím bylo vytěženo méně než 5 procent nerostných zásob země.
