ilustrační snímek | foto: Reuters

EU vinu na krizi odmítá. Rusku chce čelit potravinovou diplomacií

  • 326
Jedním z cílů, který si Evropská unie (EU) momentálně klade, je řešit rostoucí ceny pšenice a hnojiv, a také očekávané nedostatky na Balkáně, v severní Africe a na Blízkém východě pomocí „potravinové diplomacie“. Chce tak vyvrátit mnohá tvrzení Ruska o dopadech invaze na Ukrajinu.

Potravinová nejistota vyvolává nelibost zejména ve zranitelných zemích severní Afriky a Blízkého východu. Podle diplomata EU však Moskva vykresluje krizi jako důsledek západních sankcí vůči Rusku, což pro vliv EU představuje potencionální hrozbu.

Ruský prezident Vladimir Putin totiž minulý týden prohlásil, že sankce Západu podnítily celosvětovou potravinovou krizi a rostoucí ceny energií. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle slov jednoho z diplomatů má EU v úmyslu řešit tuto situaci „potravinovou diplomacií a bojem o přízeň veřejnosti“.

Země vně EU, zejména Egypt a Libanon, jsou totiž na pšenici a hnojivech z Ukrajiny a Ruska závislé. V posledních týdnech tak čelí prudkému nárůstu cen. Poklesy dodávek trvají od doby, kdy Moskva dle svých slov zahájila „zvláštní vojenskou operací“ na Ukrajině.

Svět se vyrovnává se zdražováním. Místo oleje pára, na váze ztrácejí i bagety

Francie, která je největším zemědělským producentem v EU, usiluje v souvislosti s potravinovou krizí o iniciativu nazvanou „FARM“. Ta by měla zahrnovat celosvětový potravinový program a předvést zejména distribuční mechanismus, který by pomohl chudším zemím.

Podle francouzského ministra zahraničních věcí Jean-Yves Le Driana chce jeho země dosáhnout mezinárodní dohody ještě před koncem svého šestiměsíčního předsednictví v EU. Maďarsko naproti tomu navrhlo zvýšit zemědělskou produkci EU změnou vlastních klimatických cílů.

Pomoc ze strany OSN

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pak potvrdila, že zvažuje financování dovozu některých potravin do určitých zemí.

Služba EU pro zahraniční záležitosti však uvedla, že i když naléhá na FAO, aby jednala rychle, spolupráce s generálním ředitelem FAO Qu Dongyuem o globální potravinové politice je náročná. Podle agentury Reuters je to uvedeno v oficiálním dokumentu EU.

FAO se prozatím k vztahům Qua Dongyua s EU nevyjádřila. V seznamu doporučení na internetových stránkách FAO zveřejnila organizace pouze krátké vyjádření generálního ředitele. „Země, které jsou závislé na dovozu potravin z Ruska a Ukrajiny by se měly poohlédnout po alternativních dodavatelích, aby mohly tento šok lépe absorbovat,“ uvedl Qu Dongyu.

EU odmítá vinu na potravinové krizi

Brusel považuje ruskou komunikační kampaň o potravinové krizi za dezinformaci a dodává, že EU rozhodně nijak neomezuje obchod s potravinami. Dle slov francouzského ministra zahraničí Le Driana nejsou sankce to, co vytváří riziko budoucí potravinové krize. „Je to ruská okupace Ukrajiny,“ uvedl.

Představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell souhlasí a dodává, že Rusko rovněž ztěžuje Ukrajině přepravu zemědělských produktů tím, že útočí na přístavy a bombarduje sklady pšenice.

Válka na Ukrajině ohrožuje globální potravinovou bezpečnost. Chybí pšenice

Rusko také bombardovalo několik skladů pohonných hmot na Ukrajině. A tak zatímco jsou sklady pšenice plné, Ukrajina ji nemůže vyvážet kvůli nedostatku pohonných hmot, uvedli dále představitelé EU.

Balíček pomoci

EU se snaží usnadnit vývoz potravin přes Polsko a podporuje dodávky pohonných hmot ukrajinským zemědělcům, aby se alespoň částečně zmírnily dopady krize.

EU rovněž poskytuje finanční podporu nejvíce ohroženým zemím. Minulý týden uvolnila 225 milionů eur na pomoc severní Africe a Blízkému východu.

Téměř polovina této částky bude směřovat do Egypta. Libanon, Jordánsko, Maroko či Palestinská samospráva obdrží nouzové prostředky ve výši 15 až 25 milionů eur.

Dalších 300 milionů eur na podporu zemědělství má být v rámci pravidelného programu EU přiděleno zemím západního Balkánu.