„Probudil jsem se uprostřed noci a byla mi opravdu velká zima. Abych se zahřál, musel jsem vytáhnout svůj spacák. Až ráno jsem zjistil, že elektřina nefunguje,“ vzpomíná pro BBC Aseef Raihan jako pilot amerického letectva na únor v roce 2021, když zrovna trávil svou službu v texaském San Antoniu.
Ten měsíc zasáhla celý stát zimní bouře Uri. Teploty klesly téměř ke dvaceti stupňům pod nulou a obyvatelé tohoto amerického státu se snažili zahřát všemi možnými způsoby. To ale mimo jiné vyvolalo obrovský tlak na energetickou síť, která tento nápor nezvládla a zkolabovala.
Miliony lidí v Texasu jsou bez elektřiny. Jste slaboši, napsal starosta |
Větrné turbíny zamrzly, solární panely pokryl sníh a jeden z místních jaderných reaktorů musel být z preventivních důvodů odstaven. V této době bylo bez elektrického proudu více než 4,5 milionu domácností a podniků. V některých případech byl tento výpadek několikahodinový, v jiných se ale čekalo na elektřinu i několik dnů. Než se celá texaská elektrická síť vrátila zcela do normálu, uplynuly dlouhé dva týdny.
Texaská krize jako odstrašující příklad
Texaská zimní bouře z února roku 2021 odhalila obrovskou křehkost amerického energetického systému, který mnozí do té doby považovali za samozřejmý. Od té doby poptávka po elektřině nejen v Texasu vzrostla, v jiných částech světa i mnohonásobně.
Ve stejnou chvíli ale řada ekonomik po celém světě postupně přechází z fosilních paliv na obnovitelné zdroje. Ty jsou ale ve výrobě závislé na vnějších vlivech, a to zejména na slunečních paprscích a na větru.
Zamrzlý Texas rozděluje Ameriku. Zelená energie nás zklamala, říkají někteří |
Regulátoři si rizika obnovitelných zdrojů uvědomují, a i proto většina států počítá pro další léta s budováním záložních plynových elektráren. Do hry se čím dál více dostávají i bateriová úložiště, díky nimž se elektřina může do sítě pouštět i v době, kdy výroba z obnovitelných zdrojů není sama o sobě dostatečná. Podobný přístup od roku 2021 razí i Texas.
„Od zimní bouře v únoru roku 2021 jsme vybudovali více než 5 gigawattů bateriových úložišť, což je opravdu neuvěřitelné tempo,“ říká k počinu profesor Michael Webber z texaské univerzity v Austinu.
AI má všestranné využití
Aby však tyto baterie opravdu plnily svou funkci, musí se vědět, kdy je zrovna optimální prostor pro dobíjení. Je mimo jiné tedy třeba poměrně složitě předvídat, kolik elektřiny bude v budoucnu zrovna potřeba. S tím ale pomáhá i technologický startup WattTime, který se zaměřuje na vývoj a výrobu speciálního softwaru. Na základě umělé inteligence dokáže předpovídat nabídku a poptávku po elektrické energii v konkrétním čase a regionu.
Umělá inteligence zvládne tyto složité předpovědi díky analýze počasí, termínů dovolených, pracovní době, a dokonce i podle toho, kdy se zrovna hraje fotbalový zápas.
Přechod na zelenou energii narazil na překážku. Měď podraží až o 75 procent |
Vývojem podobného softwaru se zaobírá i dánská společnost Electricity Maps, která se zaměřuje primárně na předpověď počasí, a tedy na sílu větru, teplotu, srážky i oblačnost. Takto získané informace následně využívá k detailnějšímu pochopení toho, kolik elektřiny bude v danou chvíli díky větrným turbínám a solárním panelům vyrobeno.
„Pokud dokážete předem poměrně přesně předpovědět, kolik elektřiny se podaří díky solárním a větrným zdrojům vyrobit, je možné dobře plánovat dopředu,“ uzavírá pro BBC Olivier Corradi, zakladatel společnosti Electricity Maps.
