Mezi signatáři nové smlouvy CPTPP je zbylých jedenáct zemí, které zůstaly v Transpacifickém partnerství (TPP) po odstoupení Spojených států, proto se nová dohoda někdy označuje jako TPP-11. Sedm z jedenácti zemí už dohodu o volném obchodu ratifikovalo.
Obchodní válka zatím znamená víc obchodu, přístavy v USA nestíhají |
Většina dovozních cel mezi Austrálií, Japonskem, Kanadou, Mexikem, Novým Zélandem a Singapurem od 30. prosince zmizí. K šestici zemí se 14. ledna připojí také Vietnam. Vlády zbylých čtyř účastníků obchodní dohody, Bruneje, Chile, Malajsie a Peru, smlouvu zatím neratifikovaly.
V pacifickém regionu tak vzniká jedna z největších zón volného obchodu na světě. Součet hrubých domacích produktů ekonomik sdružených v rámci CPTPP představuje zhruba 10,5 bilionu amerických dolarů, tedy více než 13 procent světového HDP.
„Novému Zélandu má díky smlouvě CPTPP poprvé obchodní dohodu se třemi významnými ekonomikami, Japonskem, Kanadou a Mexikem,“ citovala agentura Reuters prohlášení novozélandského ministra obchodu Davida Parkera. „Dohoda má potenciál ušetřit našim exportérům na clech 222 milionů novozélandských dolarů (3,3 miliardy korun) ročně,“ dodal Parker.
Spokojenost neskrýval ani jeho australský protějšek Simon Birmingham. „Nezávislé modely ukazují, že díky smlouvě vzrostou příjmy Austrálie do roku 2030 o 15,6 miliardy australských dolarů (247,4 miliardy korun),“ uvedl na stránkách svého ministerstva. Birmingham dodal, že si od dohody slibuje víc příležitostí pro australské investory na klíčových světových trzích, mezi které patří i Japonsko.
Američtí farmáři ostrouhají
Kvůli přístupu na japonský trh mnozí analytici kritizují odstoupení Spojených států od dohody a zdůrazňují zejména negativní dopad tohoto kroku na americké farmáře. „Kanada původně potřebovala být součástí TPP, aby nezaostávala za svými nejbližšími konkurenty. Když se zbývající ekonomiky, včetně Japonska, spojily a dohodu implementovaly, získala Kanada před Spojenými státy náskok. Američtí farmáři si toho všimli a nejsou šťastni,“ píše ve své analýze zpravodajský server CBC.
„Japonsko je trh, kde standardně usilujeme o udržení našeho více než 50procentního podílu, ale dnes čelíme bezprostřednímu kolapsu,“ uvedl začátkem prosince Vince Peterson, prezident americké asociace pěstitelů pšenice. Z jeho vyjádření na stránkách asociace vyplývá, že od dubna příštího roku bude americká pšenice oproti kanadské a australské značně znevýhodněna.
Podobný scénář nejspíš čeká i americké producenty hovězího masa. „Asijský gigant (Japonsko) je nejdůležitějším trhem pro americké hovězí. Teď však jeho místo mohou převzít produkty z Austrálie, jelikož dohoda CPTPP australským producentům sníží dovozní clo o 27,5 procenta,“ píše server CNBC.
Pokud by Spojené státy zůstaly součástí dohody o transpacifickém partnerství, příjmy země by se zvýšily o 131 miliard dolarů ročně, vypočetl začátkem letošního roku ekonomický institut PIIE (Peterson Institute for International Economics). „Kromě toho, že se Spojené státy těchto příjmů vzdaly, ztrácejí další příjmy kvůli znevýhodnění amerických firem na tamních trzích (CPTPP),“ uvedli ekonomové ve své zprávě.
Volnému obchodu ve světě momentálně neprospívá ani nejistota kolem dalšího vývoje obchodní války Spojených států s Čínou. Za zády těchto dvou aktérů, jejichž ekonomiky jsou dvě největší na světě, však vznikla i další masivní mezinárodní dohoda. Od prvního února příštího roku vstoupí v platnost ekonomické partnerství Evropské unie s Japonskem, které pokryje trh více než 600 milionů lidí, který produkuje téměř třetinu světového HDP. BBC píše, že jde navíc o první obchodní smlouvu, která explicitně odkazuje na Pařížskou klimatickou dohodu.
