Bruselští úředníci v dokumentu shrnuli to, co se už dlouho ví - evropská populace prakticky všech zemí EU stárne, což v budoucnu značně zatíží státní pokladny. V současnosti v Evropské unii v průměru pracují čtyři lidé v produktivním věku na jednoho důchodce, v roce 2060 to však budou jen dva.
Evropská komise ani Evropská unie v současnosti nemají žádné pravomoci, jak ovlivňovat důchodovou politiku jednotlivých zemí. Některé vlády ale přijímají ještě radikálnější reformy, než navrhuje ve své zprávě komise.
Například Němci či Španělé by měli odcházet v 67 letech do důchodu už po roce 2020 a Britové by ve stejnou dobu odcházeli dokonce až v 68 letech.
Odsouvání důchodového věku je pro většinu lidí citlivé a v řadě zemí vyvolává napětí. To platí třeba i pro Francii, jejíž vláda chce zvýšit minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Přestože v tomto věku Francouzi nemohou dosáhnout na plnou penzi, hodně jich tuto nejnižší důchodovou hranici využívá. Plnou výši důchodu budou moci pobírat až od 67 let - místo od dosavadních 65 let.
Rumuni chodí do důchodu už v 55 letech
"Pokud lidé žijí déle, měli by také déle zůstat v zaměstnání. V opačném případě bude pravděpodobně trpět důchodový systém, který zatíží neudržitelný růst výdajů," uvádí komise.
Ve srovnání s ostatními částmi světa jsou evropské důchodové systémy poměrně štědré. Zatímco v současnosti může návrh na zvýšení věku pro odchod do důchodu na 70 let působit poměrně radikálně, v Japonsku je tato věková hranice realitou již nyní.
V EU přitom existuje celá řada zemí, jejichž obyvatelé odcházejí do penze v průměru výrazně dříve než v 60 letech, Rumuni například v 55 letech. Češi podle Evropské komise odcházejí do důchodu v průměru v 60,6 letech.
Otázkou zůstává, zda Evropská unie zůstane bez možnosti ovlivňovat penzijní systémy členských států i v budoucnosti. Evropská komise v dnešní zprávě ale naznačuje, že by tomu tak nemuselo být. Brusel kritizuje současný dohled nad penzijními systémy členských států jako "roztříštěný a nekompletní" a nevylučuje, že časem navrhne jeho harmonizaci v celé EU.
Napovídá tomu i autorství zprávy, které připadlo eurokomisaři pro vnitřní trh Michelu Barnierovi, jenž má na starosti harmonizaci finančního dohledu a regulaci finančního sektoru.
