...50.000 inženýrů a magistrů dělá rukama a 100.000.000 dělá v korporátech.

To je jako když 150 cvoků zpomaluje dopravu na magistrále, ale v novinách napíší, že pražané a bedna ze Slavičína požadují ve městě třicítku.

Tak korporát je jeden extrém, ale práce rukama druhá.

No po 20 letech v korporatu taky uvazuju že se na poslední desetiletku půjdu živit nějak normálně. Peníze stejně nepotrebuju tak na co je hromadit že?

myslím, že obecně kdo jednou zažil korporát ( pro peníze ) a nějakou dobu v něm vydržel a rozhodne se odejít, tak je štastný . Jako já

Já jsem v korporátu pracoval, nejvíce demotivující byla nevyrovnanost pracovní náplně a politické manýry, kdy se nešlo za výsledkem, ale pozicí. Někdo tahal jako kůň a ještě byl popotahovaný, někdo se vezl. Já jsem se vezl za nadstandardní peníze. Dostal jsem se k tomu tak, že firmu, kterou jsem spoluzakládal, koupil zahraniční korporát. Ale protože jsem byl menšinový společník, tak po prodeji firmy jsem musel setrvat v korporátu dalších 5 let, protože jsem byl přehlasován (konkurenční doložka ve smlouvě o prodeji). Nejhorší 4 roky života, kdy poslední rok už jsem se dohodnul na vynechání. Samozřejmě, že jsem nepřešel na manuální práci, ale nakonec i ta by mi ta tolik nevadila jako boj o pozice a prestiž v korporátu.

OMG, to jsou zjednodušující žvásty... (v Číně jsem měl tu čest být zatím třikrát)...

Presne a hlavne generalizujúce žvásty. Pochybujem, že nejaké významné percento z 200 miliónov mladých Číňanov chcú pracovať rukami. V Číne som bol asi 5x keďže som rok býval v Južnej Kórei a dojem som mal skôr opačný, mladí Číňania sú hladní po úspechu v práci