ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Čína je v deflaci. Meziročně nižší ceny ale ohrožují chod ekonomiky

  • 36
Poprvé od února roku 2021 na území Číny meziročně klesly spotřebitelské ceny. Měření tamního statistického úřadu ukazují, že ve srovnání s loňským červencem šlo o tři desetiny procenta. Snížily se ceny v oblasti potravin i v dopravě. Třeba vepřové maso meziročně zlevnilo o 26 procent. Už desátý měsíc v řadě klesal i index výrobních cen.

Čína zažila poslední období deflace na přelomu let 2020 a 2021. Odborníci se však obávají, že letošní období poklesu cen by mohlo být delší kvůli problémům v hlavních odvětvích čínského hospodářství a vysoké nezaměstnaností mezi mladými, píše agentura AFP.

Podle ekonoma Andrewa Batsona je hlavní příčinou „deflačního šoku“ krize v realitním odvětví. Výrazný pokles zaznamenaly v červenci také čínský vývoz a dovoz. Ceny v oblasti vzdělávání nebo oděvů buď stagnovaly či rostly jen velmi mírně.

Čína čelí následkům dešťů a záplav. Nyní se přidalo zemětřesení, spadlo 120 domů

Desátý měsíční pokles za sebou zaznamenal v červenci index výrobních cen (PPI), který se propadl o 4,4 procenta. To je jisté zlepšení ve srovnání s červnem, kdy index zaznamenal meziroční pokles o 5,4 procenta. Prognózy analytiků ale ukazovaly, že by cenový pokles mohl být o pár desetin procenta nižší.

Deflace jako riziko pro ekonomiku

Deflace je opakem inflace a označuje pokles obecné cenové hladiny. Většina ekonomů považuje deflaci za nebezpečnější pro vývoj ekonomiky než mírně rostoucí ceny. Spotřebitelé z ní na první pohled těží, protože mohou platit méně za zboží a služby. Deflace však obvykle také vytváří tlak na zisky firem, a skrývá tak riziko snižování mezd nebo propouštění.

Čína hospodářsky zpomaluje. Negativní důsledky může pocítit celý svět

Peking si stanovil cíl pro průměrnou spotřebitelskou inflaci v roce 2023 na přibližně tři procenta. Loni ceny meziročně vzrostly o dvě procenta.

Japonský scénář nehrozí

Ekonom Xia Chun očekává, že období čínské deflace by mohla trvat zhruba šest až dvanáct měsíců. Neměl by tak následovat vývoj v japonské ekonomice, kde stagnační a mírně deflační období trvá už asi dvě desetiletí.

Trhy nyní očekávají, jak se do statistických dat v Číně promítne postupné snižování úrokových sazeb ze strany tamní centrální banky. Zároveň analytici vyhlížejí, jak tamní spotřebitelé zareagují na vládní podpůrná opatření pro oživení spotřebitelské poptávky. Ta totiž zůstává za očekáváním a přispívá k tomu, že čínské hospodářské oživení po pandemii nemoci covid-19 je nižší, než mnozí odborníci původně predikovali.

I ratingová agentura S&P upozorňuje, že výkonnost čínské ekonomiky bude v letošním roce v souhrnu nižší, než její analytici původně předpovídali. Stoupnout by mohla asi o 5,2 procenta. Původně předpokládaný růst byl však o tři desetiny procentního bodu vyšší.

Nepomáhá tomu ani čínský trh práce, neboť podle dostupných čísel se postupně zvyšuje nezaměstnanost mladých Číňanů od 16 do 24 let a přesahuje úroveň dvaceti procent.

,