Jedinou výjimkou byly podle analýzy ekonoma Stephena Jena z investiční banky Morgan Stanley, která sleduje dopad her od roku 1956, v roce 1996 Spojené státy. Čína, jejíž sprint začal ochabovat již před hrami, se touží vyhnout tomu, co Jen označuje jako "olympijské prokletí“.
Hry, které podle oficiálních odhadů přišly na osmdesát miliard dolaru, přinesly neopakovatelný impulz především do stavebnictví. Byť je Čína podle některých měřítek již třetí největší ekonomikou světa, podobné jednorázové nakopnutí může místní ekonomice chybět a prohloubit již viditelné ochlazení.
"Čínská vláda udělá cokoliv, aby se vyhnula prudkému zpomalení,“ říká Shane Oliver, šéf investiční strategie u AMP Capital Investors, který z australského Sydney spravuje 108 miliard dolarů.
Čína již zjemnila pravidla pro úvěrování podniků a zastavila zpevňování jüanu, který začal podrývat export zboží. Nyní, po čtyřech čtvrtletích zpomalujícího růstu, připravuje vláda léčbu rozpočtovým šokem až ve výši 400 miliard jüanů (téměř bilion korun). Větší část plánu, který nyní čeká na požehnání ve vládě a v parlamentu, se týká zvýšených útrat například za železnice, menší půjde na daňové úlevy.
Růst letos zpomalil na 10,1 z 12,6 procenta, přesto je dál nejrychleji rostoucím hospodářstvím mezi dvacítkou největších ekonomik. V zemi, kde počet uchazečů o práci každoročně převyšuje o dvacet milionů nově vytvořená místa, by zpomalení k osmi procentům fakticky znamenalo recesi.
"Cokoliv pod devět procent by úřady docela znervóznilo,“ říká Tao Dong, hlavní ekonom pro Asii u Credit Suisse. Vyšší státní útraty jsou skvělou zprávou hlavně pro okolní země. Podle odhadů se procento růstu v Číně přelije do půl procenta navíc u sousedů.
