Bankrot nehrozí, Rusko má přesto vážné problémy. Požár se rozhořel na několika frontách, ale možnosti, jak ho uhasit, jsou dost omezené. Barel ropy za 60 dolarů je pro ropnou velmoc velmi bolestivý, Moskva zatím vyčíslila ztráty z ropy na 140 miliard dolarů a ještě předtím, než kulminovala krize rublu vyhlídky na příští rok ukazovaly stagnaci nebo recesi ruské ekonomiky právě kvůli cenám ropy.
Na ropě a zemním plynu je Rusko nebezpečně závislé. Vývoz těchto komodit tvoří 80 procent exportu. Jenomže s cenami černého zlata Rusko nic udělat nedokáže.
Na to, aby Rusko ovlivnilo ceny ropy, je příliš malý hráč. „Pokud by chtělo vyhnat ceny ropy nahoru, muselo by výrazně podřezat svou produkci, ale tím by si také podřezávalo větev samo pod sebou. Rusku nezbývá než sledovat, co se děje a doufat, že se propad cen ropy zastaví,“ míní hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Co však Rusko alespoň částečně může ovlivnit, je padající rubl. Domácí měna ztratila od ledna polovinu své hodnoty. Nástroje, jak zvrátit pokračování trendu, který ničí úspory domácností, má v rukou ruská centrální banka. Moc jich ale není. První na řadu přijdou devizové intervence. Banka začne vykupovat od komerčních bank rubly za eura a dolary, které drží ve svých rezervách. Snížením rublů v oběhu docílí posílení domácí měny. V devizových rezervách má k dispozici 400 miliard dolarů.
„Když budou ubývat, pravděpodobně přijde na řadu omezení kapitálových toků. To znamená zamezení ekonomickým subjektům v Rusku, aby si volně směňovaly rubly ztrácející na hodnotě za tvrdou měnu. Pokud to by to mělo být dlouhodobé, je to cesta do pekla, nejspíš to ale bude nutné alespoň přechodně,“ předpokládá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Centrální banka může také krotit problémy včetně vysoké inflace tím, že bude dál zvyšovat úrokové sazby. Ty jsou nyní na těžko představitelné úrovni 17 procent, při finanční krizi v roce 1998 byly ale dokonce i nad sto procenty.
Zmírní Rusko agresivní zahraniční politiku?
Podle Davida Marka může současný marasmus vést ke zmírnění ruské zahraniční politiky vůči Ukrajině i Západu. „Bylo úkolem dostat Rusko do této situace. Můžeme věřit minimálně tomu, že bude zmírňovat své postoje tak, aby zvýšilo šanci na odstranění sankcí,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz. Podle Sobíška jsou však hlavní příčinou současné krize ceny ropy a nikoliv sankce.
Rubl, který ztrácí na hodnotě, dělá vrásky zejména firmám a domácnostem, které splácejí půjčky v zahraničních měnách. Zahraniční dluh Ruska je zhruba 700 miliard dolarů. Zahrnuje dluhy bank, firem i státu. Značná část z tohoto dluhu bude podle ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše v cizích měnách. Důležitý je zejména dluh splatný do konce roku 2015, který tvoří kolem 130 miliard dolarů.
„Zdražující splátky mohou být problém. Záleží na typu firmy. Některé mají kurzová rizika zajištěná, to se bude týkat třeba velkých firem vyvážejících ropu,“ tvrdí Bureš. Problém pro ruské firmy vidí i David Marek.
„Spíš než ruský stát by se do potíží mohly dostat ruské firmy a banky. Tam může být situace dramatičtější. Firmy se k devizám dostanou velmi obtížně. K eurům a dolarům se dostanou, když exportují, ale nemusí to postačit k pokrytí splátek dluhů, které mají. Přerolovat úvěry v cizích měnách může být složité, protože ruské banky byly odříznuty od finančních trhů ve světě,“ říká David Marek.
Recese může uškodit bankám
Ekonomové však nevidí rizika v tom, že by Rusko za současné situace zkrachovalo. „Aktuálně není situace tak vážná, ruské zadlužení je poměrně nízké, kolem 15 procent HDP. Rusko se může financovat vydáváním dluhopisů, jejich cena je astronomická, ale krátkodobě to lze vydržet,“ je přesvědčen Marek. Také podle Sobíška je situace jiná než v roce 1998: „Rusko má poměrně nízké krátkodobé závazky.“ Platební neschopnost Ruska tak zatím není na pořadu dne.
Riziko, kterému čelí banky, je například v recesi, která se za současné situace rýsuje na obzoru. Navíc jsou kvůli západním sankcím kapitálově odříznuty od trhů v USA i v Evropě. S recesí narůstá riziko nesplácení hypoték a půjček, znehodnocení úvěrů by potom odnesly finanční domy.
