Českotřebovská firma CZ Loko vyváží do zemí bývalého Sovětského svazu rekonstruované lokomotivy či vagony. Ta není sice vystavena kurzovému riziku, protože neobchoduje v rublech, ale v eurech. Ale pro její zákazníky se dovoz citelně zdražil. Je tak jasné, že na tuto situaci CZ Loko doplatí. Právě nyní má jednu dodávku do Ruska připravenou a jedná se zákazníkem, zda si ji vůbec odebere.
„Očekáváme, že kvůli nejistotě panující v tomto teritoriu kvůli Ukrajině, sankcím, neznámému vývoji a nyní i vývoji kurzu rublu se obchody zbrzdí, oddálí a posunou do doby, než se tam situace uklidní. Zatím předběžně odhaduji, že se obrat firmy sníží o 5 až 10 procent,“ řekl finanční ředitel CZ Loko Michal Holý.
Podle ekonoma Univerzity Pardubice Jiřího Nožičky se pád rublu může dotknout všech firem, které vyvážejí své výrobky do Ruské federace.
„Nevíme, jestli to bude krátkodobá vlna, anebo začátek velké krize. Je sice skupina obyvatel, která je nadšena, že konečně Rusko dostalo, co si zaslouží, ale neuvědomuje si, že potřebujeme stabilní Rusko, protože je obrovským trhem i nehledě na ropu a plyn,“ řekl ekonom.
A konstatoval také, že obchodování v eurech je dobrým postupem, otázkou ale je, jestli je Rusové vůbec seženou. „Pokud pro ně budou dvojnásobně dražší, v tu chvíli prohlásí, že nejsou schopni dostát svým závazkům, půjdou do ochrany před věřiteli a pak bude záležet na tom, jak byl daný obchod pojištěný,“ řekl Jiří Nožička.
A předpokládá kvůli nižší koupěschopnosti menší poptávku po autech a automobilových dílech vyráběných v Pardubickém kraji - větší negativní dopad však bude mít podle něj ve Středočeském kraji.
Někde už kvůli Rusku propouštěli
Příliš negativní vliv na zaměstnanost v kraji zatím kvůli ruské měnové krizi nepředpokládá, záleží na tom, jak dlouho bude trvat. „Pokud půjde jen o půlroční výkyv, nebude to mít velký vliv, firmy ani nestačí lidi propustit. To spíše budou vyčkávat, jak se situace vyvine,“ dodal Jiří Nožička.
Jenomže některé firmy na nic nečekají a již reagují. Například svitavský výrobce technických textilií už začal kvůli Rusku propouštět.
„Nebýt toho, že ruský rubl ztratil na své hodnotě vůči ostatním měnám desítky procent, čímž se zvedly ceny našich výrobků v Rusku o stejnou výši, byl by letošní rok pro firmu velmi úspěšný. V průběhu roku jsme snížili počet pracovníků zhruba o 20,“ řekl generální ředitel Svitapu Jan Heřmanský.
