"Většina obyvatel neví, co pro ně může krach znamenat a jak to ovlivní jejich život. Spíš se zaobírají vlastními problémy," líčí Galanis.
Starostí mají Řekové víc než dost. V důsledku krvavých úspor, které si vynutil Mezinárodní měnový fond a Evropská unie, mají lidé méně peněz a méně utrácejí. Firmy nakupují drahé zboží z dovozu (většinu zboží země importuje), které navíc zdražuje slábnoucí euro, na druhou stranu je ale slabá poptávka nutí prodávat levně. Navíc se zvyšují daně.
Život zdražil, lidé si teprve zvykají
Koncem loňského roku vyhrožovalo na patnáct tisíc majitelů kaváren, restaurací a hotelů, že nebudou platit vyšší DPH. Vláda zdanění pohostinství zpřísnila z 13 rovnou na 23 procent. Už loni si mnoho Řeků odpustilo oběd nebo kávu, aby ušetřili. Podle listu Financial Times klesly tržby v gastronomickém segmentu o 20 až 40 procent, restauratérům se proto větší daňová zátěž logicky nelíbí.
Rychlý růst mezdSpolečným problémem zemí nazývaných dvojsmyslnou zkratkou PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) je nízká schopnost konkurovat firmám ve světě. Důvodem je příliš rychlý růst mezd. Zatímco třeba Německo drželo v posledních letech mzdy na uzdě, v zemích PIIGS vzrostly o desítky procent. Vysoké náklady na práci se odrážejí v nízkém exportu. Produktivita za růstem mezd zaostává. "V Itálii je například statisticky pozorovaný fakt, že v pondělí, v pátek a po fotbalovém zápase výrazně roste 'nemocnost' zaměstnanců," říká ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. |
"Firmy nabízejí nejlepší ceny, jaké mohou, ale nikdo si stejně nemůže dovolit utrácet. Byznys je téměř mrtvý. Bez výjimek to dopadá na všechny, šetří se ve všech sektorech," vidí situaci Roberto Galanis. S novou DPH vyjde oběd v restauraci pro čtyři lidi na 76,20 eura namísto 70 eur (asi 1 680 korun), napsal server keeptalkinggreece.com.
Daňová reforma zasáhla všechny. Daň z příjmu fyzických osob se loni zvedla v nejvyšším pásmu na 45 procent a Řecko se tím zařadilo mezi přední země na světě s nejvyšším zdaněním svých obyvatel. Pětačtyřicetiprocentní daň platí zaměstnanci s příjmy nad 100 tisíc eur ročně (2,5 milionu korun). Běžná mzda v Řecku je podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 1 416 až 2 975 eur (34 až 71 tisíc Kč) měsíčně. Z takových příjmů odevzdají Řekové měsíčně na dani 24 až 36 procent.
Sehnat práci je těžké, přibývá emigrací
Vláda také zavedla novou daň z nemovitosti. Platí ji každý majitel bytu, domu nebo obchodu. "Sazba je od 3 do 20 eur za metr čtvereční. Ceny na realitním trhu zažívají volný pád. Oproti loňsku nemovitosti zlevnily o více než polovinu," popsal skutečnost Roberto Galanis. Lidem se prý navíc zvýšily mandatorní, tedy povinné výdaje. "Ceny elektřiny, plynu a topných olejů stouply o pětinu," dodal.
Vedoucí prodejny Moseru v Aténách si myslí, že Řekové v uplynulém roce výrazně pociťovali, jak se jejich situace zhoršuje. To dokládají i čísla. Za rok přibylo šest procent lidí bez práce. V říjnu loňského roku nezaměstnanost dosáhla 18,2 procenta. O jednu pozici soupeří 17 uchazečů. "Mnoho lidí, kteří hledali lepší pracovní uplatnění, už kvůli práci zemi opustilo," popsal důsledek Galanis. "Osobně znám tři takové lidí," dodal.
Po práci v zahraničí se poohlížejí hlavně absolventi vysokých škol. Oficiální data ukazují, že žádostí o pracovní víza přibývá, zmínil list Athens News. Zájem je hlavně o práci v USA a Austrálii. Jsou to stejné destinace, oblíbené mezi Řeky krátce po druhé světové válce, kdy ze země emigrovalo přes milion lidí. Většina z nich (zhruba 600 tisíc) tehdy zakotvila v Německu, další v Austrálii, USA a Kanadě.
Sebevědomí Řeků sráží urážky
Řekové nejsou zoufalí jen proto, že žijí ve víru špatných zpráv, ale i proto, že si je dobírají Evropané. Na adresu země v poslední době padlo několik hanlivých výroků, které pocit křivdy podporují.
"Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem," vyjádřil se v září prezident ČR Václav Klaus. Premiér Papandreu si to nenechal líbit (více čtěte zde).
"Vezmou Řekové roha s našimi penězi?" ptal se loni v únoru na titulní straně německý magazín Focus a sarkasticky si rýpl, že se do eurozóny dostali jen díky podvodům. Řecká bohyně Afrodita z obálky na čtenáře ukazovala prostředníček. Několik uražených obyvatel ostrovní země reagovalo žalobami. A nejsou to jediné vtipy a narážky, které po světě kolují.
"Řekové cítí, že se nikdo v Evropské unii nezajímá o ně jako takové, ale jen o splacení dluhů, i kdyby to znamenalo "ukrást" všechen soukromý majetek a národní zdroje," posteskl si Atéňan Galanis.
