Amsterdamské letiště plánuje v průběhu příštích dvou let provést soubor restriktivních kroků směřujících ke snížení hluku a emisí oxidu uhličitého. Změny se ale nebudou líbit leteckým společnostem, jimž přinesou omezení. Mezi půlnocí a pátou hodinou ráno nebudou třeba umožněny žádné vzlety ani přistání.
Navrhovaná pravidla jsou součástí nizozemských snah vyplývajících z Pařížské dohody o klimatu. Zákazy se mají dotknout třeba i soukromých letadel, jejichž provoz může být na letišti na Schipholu zakázán úplně. Letiště také zrušilo své původní plány týkající se možné výstavby další přistávací dráhy.
Vláda se ke kroku v podobě snížení maximálního množství pohybů na letišti odhodlala v návaznosti na tlak, který dlouhá léta vyvolávala řada nizozemských ekologických organizací. Jejich připomínky tedy nyní vyslechla.
Ještě před pandemií covidu-19 se na letišti v Amsterdamu uskutečnilo i více než 500 tisíc pohybů letadel za rok. Nyní tak toto centrum může přijít o noční lety, jichž třeba loni bylo kolem deseti tisíc.
„Naše rozhodnutí mohou mít významný vliv na letecký sektor, nicméně jsou nezbytná. Ukazuje to na fakt, že naše klimatické snahy myslíme vážně,“ uvedl pro agenturu Bloomberg generální ředitel letiště Schiphol Ruud Sondag.
Strop na počty vzletů a přistání zarazil soud
Seškrtání nočních letů a privátních tryskáčů není jediný krok k omezení letecké dopravy nad Amsterdamem. Nizozemská vláda už v minulých měsících přistoupila k dalším omezením, která se situace na letišti na Schipholu dotkla. Schválila například, že v červnu letošního roku má platit nařízení, které omezuje maximální počet pohybů letadel na letišti na 460 tisíc za rok.
Zelené střízlivění. Němci začali upouštět od plánů úspory emisí v dopravě |
Aerolinky se už proti tomuto kroku ohradily a obrátily se na soud, který tento spor řešil. Letecké společnosti argumentovaly, že oznámené změny poškodí jejich ekonomickou aktivitu. V konečném důsledku by ale měly negativní vliv i na nizozemskou ekonomiku či cestující. Aerolinkám se nelíbilo, že vláda nebrala v potaz i jiná řešení.
Snahou o omezení počtu pohybů na nizozemském letišti se ve středu dokonce zabýval tamější soud. Ten se po zvážení všech pro a proti rozhodl vládní strop na maximální počet vzletů a přistání shodit ze stolu. Vláda podle nizozemské justice nepostupovala správně a měla rozhodnutí více konzultovat se všemi zainteresovanými stranami.
„Snížení počtu letových pohybů bude povoleno až tehdy, když jiná opatření ke snížení hlučnosti nebudou dostačující,“ stoji v rozhodnutí soudu.
Ekologové smutní
Ekologické skupiny jsou z výsledku soudu zklamané, svůj boj ale vzdávat nehodlají.
Letecké společnosti jako třeba KLM to ale mají naopak a věří, že hluk i znečištění je možné v budoucnu snižovat i jinými způsoby. Nizozemské ministerstvo dopravy rozhodnutí soudu momentálně studuje a zvažuje další možné postupy.
Regulační kroky v nizozemském Amsterdamu se ale týkají i silniční dopravy. Ačkoliv se v tomto městě v posledních letech silně rozrostla cyklistická přeprava, tamější radnici dosavadní výsledky nestačí. I nadále pracuje na plánu, který má ještě víc omezit počet vozidel v tamějších ulicích a odstranit proto chce třeba i řadu parkovacích míst.
Centra měst jsou zamořená toxickými plyny. Experti doporučují omezit auta |
V některých ulicích tohoto města se proto počítá s tím, že vjezd do nich bude pro automobily úplně zakázán. Zásahy mají přijít v těch částech města, které nepatří do historického jádra. Politici se budou snažit přesměrovat dopravu na dálnici A10, která by fungovala jako speciální okruh, z něhož by řidiči měli možnost přímo zajet do důležitých městských částí.
„Město postupně roste, ale prostor na to chybí,“ okomentovala kroky náměstkyně tamějšího primátora Melanie van der Horstová. Dodala, že do roku 2000 ve městě přibylo proti původním plánům více než 189 tisíc obyvatel a do roku 2050 se předpovídá nárůst o dalších 250 tisíc lidí.
Ve městě jen třicítkou
Už na konci letošního roku vejdou do amsterdamské praxe také novinky, které se týkají snížení maximální povolené rychlosti ve většině města, a to na úroveň 30 kilometrů za hodinu místo současných 50. Tamější politici si od novinky slibují i to, že dojde ke snížení počtu dopravních nehod ve městě a k celkovému zlepšení dopravních služeb.
I několik dalších měst v Evropě zahájilo podobná úsilí, která v ideálním případě vedou k přesměrování dopravy. Týká se třeba i Paříže nebo Bruselu, ve kterých je taktéž cílem zlepšit kvalitu ovzduší a posunout se tak v odhodlání, jež se týkají cílů v oblasti klimatu.
