Z lahví zmizel pojem "stolní víno". Místo něj je se objevuje jen "víno" nebo "odrůdové víno".
Co lze vyčíst z etiketyJak poznat z etikety lepší víno od slabšího se podívejte zde |
Stále je to však ta nejnižší kategorie vína, vyrobeného z neověřených hroznů pocházejících z kterékoliv země Evropské unie, může být i ze stolních nebo neregistrovaných odrůd. Povoleno je míchání vín různého původu, různých odrůd i ročníků.
Pravidlo 85 procent
Na stolním vínu nesměl být název odrůdy ani jakýkoliv zeměpisný údaj. Zatímco na lahvi či krabici "vína" tento údaj být může. Lze zde najít nejen název odrůdy, ročník, ale i místo původu. A to v případě, že splní podmínku 85 procent.
Víno se může jmenovat Cabernet Sauvignon, pokud obsahuje alespoň pětaosmdesát procent této odrůdy. Může na něm být ročník 2008, pokud je z tohoto ročníku alespoň 85 procent. A může být na něm uvedena vinařská oblast, pokud je z ní nejméně 85 procent hroznů. Zpracováno už může být víno kdekoliv.
Vína certifikovaná vinaři
Stolní víno z tuzemských vinic má svou samostatnou kategorii - zemské víno. Podle toho, z které vinařské oblasti pochází, je označeno jako "moravské zemské víno" a "české zemské víno". Na tom není nic nového. Nově může vinař uvést i podoblast, vinařskou obec i viniční trať, pokud jsou však údaje pravdivé.
U jakostních a přívlastkových vín se značení nemění. Přibyla k nim vína originální certifikace, označená VOC, podobně jako se na francouzských vínech setkáváme s AOC nebo na italských s DOC (viz text dole).
Čeští vinaři chtějí zachovat germánský způsob značení
Evropská unie zavedla i možnost označovat vína značkami CHOP (chráněné označení původu) a CHZO (chráněné zeměpisné označení původu), se kterými se setkáváme na některých pivech.
Vinařům se tato varianta nelíbí, proto se s největší pravděpodobností používat nebude. "Spolu s německými, rakouskými a slovenskými kolegy jsme dojednali, že zachováme takzvaný germánský způsob značení vína, který se používá ve střední Evropě," říká Antonín Králíček z ministerstva zemědělství.
Projednávána je už novela vinařského zákona, která takové značení vín přímo zakáže. "Hodnotu má označení vín 'jakostní' a 'jakostní s přívlastkem'. Je to zavedený systém, podle kterého se zákazník dobře orientuje."
Jakostní a přívlastková vína musí být před uvedením na trh schválena komisí expertů Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Kdo chce tedy mít jistotu, že si kupuje skutečně tuzemské víno, musí hledat na etiketě označení "vinařská oblast Morava/Čechy".
Dobrým vodítkem je i známé logo Vína z Moravy nebo Vína z Čech. Kvalitu a původ certifikovaného vína si může každý ověřit na internetu na portálu www.puvodvina.cz.
Burčák z ciziny už není burčák
V hypermarketech jsou často pod cedulí "tuzemská vína" nabízeny lahve tuzemských vinařských podniků, ale s vínem z Maďarska, Slovenska, Itálie nebo Španělska. Třebaže je původ na zadní etiketě uveden správně, obchodníci tím klamou zákazníky.
A jak je to s burčákem? Není žádnou novinkou, že burčák může být pouze z hroznů vypěstovaných v Čechách nebo na Moravě. U prodejního místa musí být navíc uvedeno i jméno vinaře, který ho připravil.
"Burčák" z hroznů dovezených z jiných zemí už není burčák, prodejce ho tedy nemůže označit třeba "burčák ze Slovenska", ale pouze "částečně zkvašený hroznový mošt". Za falešné údaje může dostat až pětimilionovou pokutu.
Co je jinakVíno - nejnižší kategorie vína, bývalé "stolní víno" může pocházet z jakékoliv země Evropské unie, může být smícháno z několika různých vín. Může se vyrábět i ze stolních nebo neregistrovaných odrůd. Na rozdíl od dřívějšího stolního vína může být označeno i vinařskou oblastí, pokud z ní pochází alespoň 85 procent vína, nebo ročníkem, pokud minimálně 85 procent pochází z uvedeného roku. Údaje musí být pravdivé a podléhají kontrole. Odrůdové víno - bývalé stolní víno může být označeno odrůdou, pokud alespoň 85 % hroznů je z uvedené odrůdy a víno je certifikováno. |
