Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Průzkum: Hodiny ve frontách stáli lidé za komunismu nejčastěji na jídlo

  • 191
Několikahodinové fronty se před rokem 1989 nejčastěji stály před obchody s potravinami. Typickým příkladem byla masna. Na jídlo si muselo ve frontě počkat 40 procent lidí z těch, kteří zažili dlouhé fronty, vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK pro řetězec Globus mezi pamětníky. Jen čtyři lidé z deseti si takové fronty nepamatují.

„Běžně jsem stála od čtyř hodin ráno před řeznictvím, abych nějaké maso koupila. Nikdy sice nebylo jasné, co přinesu, jestli to bude bůček nebo kýta. Důležité bylo, aby se na mě nějaké maso dostalo,“ vzpomíná dnes sedmdesátiletá paní Anna z Prostějovska.

Dvě třetiny z respondentů starších 60 let v průzkumu uvedlo, že zažili několikahodinové čekání ve frontách. Nejčastěji právě na jídlo, kde přešlapovalo čtyřicet procent oslovených.

Špatně dostupné však bylo i jiné zboží. 27 procent lidí si nejčastěji vzpomnělo na fronty před prodejnami s elektronikou a dalších 26 procent zažilo nekonečné chvíle při nákupech textilu nebo nábytku.

Bez několikahodinových front se však neobešly ani nákupy hygienického zboží, které pořizovaly častěji ženy, zatímco muži spíše čekali na elektro a spotřebiče.

Dnes by nestálo frontu na nic 56 procent dotázaných (včetně mladých, narozených po roce 1989). Pamětníky tato představa irituje víc, nestrpělo by to 72 procent Čechů, zatímco představa je nesnesitelná „jen“ pro 41 procent mladých lidí.

K rychlosti nákupu dnes přispívají technologie, ať už jsou to samoobslužné pokladny nebo nákupní skenery. Podle sítě hypermarketů Globus využívá více než polovina mladých nějaké technologie k urychlení nákupu a téměř 40 procent starších šedesáti let.