Nejvyšší šéfové velkých firem za sebou nemají špatný rok. Jejich příjmy loni vyskočily nečekaně vysoko: v průměru o padesát tisíc korun na částku 388 670 korun. Ukazují to například statistiky Informačního systému o průměrných výdělcích (ISPV). Firmy jim totiž kvůli milionářské dani, nově zavedené od letošního ledna, vyplatily některé odměny předčasně. Každý, kdo ročně vydělá víc než 1,2 milionu korun, totiž nově platí státu o sedm procent z hrubého příjmu navíc.
Šéfové velkých bank si na své bonusy musí naopak počkat i řadu let. Doléhá na ně vlna evropské regulace, kdy jejich pohyblivé odměny musí banky "rozprostřít", tedy vyplatit v průběhu několika let.
Od ledna příštího roku by totiž podle nových regulačních pravidel neměla za normálních okolností přesáhnout výše bonusu základní mzdu manažera banky. Na úrovni generálních ředitelů velkých firem včetně bank je přitom běžné, že pohyblivé odměny běžně dosahují i několikanásobku pevné výplaty.
Nová opatření se tak dotýkají i českých - dosud bezproblémových a velmi ziskových - bank. Zmínku o odkládání bonusu je možné dohledat také v čerstvých výročních zprávách bank z pražské burzy: třeba Komerční banky, stejně jako skupiny Erste, matky České spořitelny.
"Variabilní část odměny si členové vrcholového vedení rozdělí během více než pěti let v souladu s požadavky právních předpisů a s tím, že se vyplácí pouze za určitých podmínek," stojí v části o odměňování ve výroční zprávě Erste Bank.
Generální ředitel skupiny Erste Andreas Treichl si loni vydělal 1,7 milionu eur, tedy asi 43,3 milionu korun, z toho 1,24 milionu eur tvořila fixní mzda.
"Odměny zohledňují vliv rizika. Vyplácení některých bonusů se odkládá o tři až pět let. Omezuje se také, kolik se vyplatí ve variabilní složce ve prospěch fixní a kolik oproti nefinanční odměně. Navíc je na obzoru řada nových regulací," potvrzuje dění v bankách odborník na odměňování a lidské zdroje z poradenské společnosti PwC Libor Stodola.
