Protože provozní zisk banky na to nebude stačit, skončí na konci roku podle důvěryhodných zdrojů ve ztrátě kolem tří miliard korun.
Zástupci státu, coby hlavního akcionáře banky, nemají z přecenění úvěrů obavy.
"Neznamená to rozhodně žádné ohrožení stability, banka má stále impozantní kapitálovou sílu," řekl šéf Fondu národního majetku a místopředseda dozorčí rady banky Jiří Havel.
Jeho slova potvrzuje i mluvčí České národní banky Milan Tománek. "Je to dobrá zpráva, protože se podstatným způsobem zprůhledňuje účetnictví banky a z pohledu regulátora to nepředstavuje žádný problém," řekl.
Zvýšení balíku vážně ohrožených úvěrů však posiluje spekulace, že vláda bude muset před prodejem banky poskytnout investorům určité záruky. Na 50 miliard ohrožených úvěrů totiž banka bude mít pouze 20 miliard rezerv.
"Vládní garance v takových případech zvyšují zájem investorů a v řadě případů fungují tak, že k jejich proplacení nedojde, nebo jen v částečné výši," soudí ekonom Evžen Kočenda.
Vláda však dosud jasné stanovisko k případným zárukám pro KB nevydala.
Informaci o záměrech vlády, do jaké výše je ochotna poskytnout před prodejem Komerční banky záruky na úvěrová rizika, mělo původně obsahovat informační memorandum. Řídící výbor pro privatizaci bank jeho znění schválil tento týden a připravil jej k odeslání investorům. Jasnou definici možných záruk však neobsahuje.
"I kdyby o tom vláda uvažovala, nemá zatím k dispozici výsledky všech auditorských šetření, která probíhají v Komerční bance. Na druhou stranu, pokud záruky poskytne, musí to udělat do konce letošního roku, než zájemci o koupi banky předloží závazné cenové nabídky," uvedl člen řídícího výboru, který si však nepřál být jmenován.
Šéf FNM a člen řídícího výboru Jiří Havel odmítl otázku garancí komentovat. "To není v kompetenci fondu," řekl. O záměrech vlády nemá podrobné informace podle svých slov ani mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
Odborníci však nepochybují o tom, že precedentem pro investory byla privatizace České spořitelny, kde vláda, i přes rozsáhlé předchozí očištění banky od špatných úvěrů, garance poskytla.
"Pokud vláda garance poskytne, určitě to někdo koupí za lepší cenu, než kdyby šla banka do privatizace jako kus šrotu," soudí ekonom Evžen Kočenda.
Proces restrukturalizace a zprůhledňování účetních knih banky však není podle Spurného závislý na privatizaci. "Nové vedení má mandát provést restrukturalizaci banky a my věříme, že přijímaná opatření její hodnotu zvyšují.
Krátce po nástupu nového vedení došlo například ke snížení počtu zaměstnanců zhruba o 2500 lidí a podle Spurného se daří zvyšovat výnosy. "Měsíčně je to o padesát až sedmdesát milionů více, než se původně předpokládalo," řekl.
V rámci stabilizace Komerční banky a její přípravy na privatizaci již stát odkoupil 83 miliard špatných úvěrů, za které zaplatil bezmála 50 miliard korun.
Současně došlo k navýšení základního jmění banky o 9,5 miliardy korun, z čehož největší díl nákladů nesl Fond národního majetku.
Dokončení prodeje Komerční banky se očekává na jaře příštího roku.
