"Země východoevropského regionu jsou připraveny si nové technologie osvojit. Je ovšem potřeba k tomu přikročit rychle a toto vysoké tempo udržet, jinak se odstup od vyspělejších západních ekonomik bude zvětšovat," říká jeden z ředitelů počítačové firmy Compaq Walid Moneimne, který odpovídá za obchodní vztahy více než v devadesáti státech Evropy, Asie a Afriky.
Evropě dáváte dobré šance, ale jaké vidíte možnosti afrických nebo třeba blízkovýchodních států?
Situace se hodně liší. Když se podíváte třeba na Spojené arabské emiráty nebo na Saúdskou Arábii, zjistíte, že se zde do technologií mohutně investovalo. A že infrastruktura je široce dostupná. Když jsme v Dubaji zaváděli vysokorychlostní připojení k internetu, bylo všechno připraveno během dvou dnů. V Evropě jsme na totéž čekali šest týdnů.
Obecně se země s vysokým počtem obyvatel mohou v případě politické a ekonomické stability rozvíjet velmi rychle. To je případ Turecka, Egypta, Jižní Afriky, Ruska či Polska. To všechno jsou pro technologie ohromné a pro investory zajímavé trhy. Třeba egyptský trh se rok od roku zdvojnásobuje. Nebo Saúdská Arábie, kde je sice monopol na telekomunikace, ale připojení k internetu tu nabízí už asi osmnáct společností.
Jak lze z tohoto pohledu hodnotit Česko?
V rámci střední a východní Evropy můžeme Českou republiku, Maďarsko a Slovinsko považovat za něco podobného, jako jsou skandinávské země v západní Evropě. I když jde o relativně malé země, učinily už do technologií významné investice a vývoj zde jde velmi rychle kupředu. Ale jak jsem říkal, iniciativu, která je patrná tady, je vidět i v dalších zemích, ať už jde o elektronické obchodování, poskytovatele internetu nebo o začínající "dot-com" firmy.
Jako příklady jste však zvolil velké země s poměrně vysokým příjmem na obyvatele, co však zbývá těm menším a chudším?
Malé africké země, to je velký problém. Vůbec, když se podíváte, co se na tomto kontinentu děje, řeč je zpravidla o Jižní Africe, Egyptu a severoafrických zemích - Tunisku, Alžírsku, Maroku.
Je tedy možné, že informační technologie nakonec ještě více prohloubí propast mezi bohatými a chudšími zeměmi?
Podle mě ano. Ano, prohloubí, ovšem ty rozdíly se zvětšují i tak. Ale v okamžiku, kdy by soukromý sektor společně s vládou přišel s dobrými myšlenkami a s iniciativou, představuje přístup k technologiím příležitost pro všechny rozvojové země. Samozřejmě za určitých politických předpokladů, třeba Sýrie, Írán či Irák mají na technologie embargo.
Za internetově a technologicky vyspělou zemi je považován Izrael. Existuje v jeho přístupu něco, co by se dalo použít jako recept i jinde?
Jednotný recept podle mého neexistuje. Podívejte se třeba na Indii. Tam se dříve pouze mechanicky přepisovaly texty pro americké firmy a soubory se pak mailem zasílaly přes oceán. Nyní je Indie jednou z nejvyspělejších softwarových zemí.
Záleží na kombinaci aktivit místních vlád, dovedností lidí, investic do vzdělání. Izrael navíc těžil ze silné ekonomiky, mnohonárodnostního složení a úzkého napojení na USA.
Často zmiňovaným problémem je nedostatek kvalifikovaných lidí. Zaznamenal jste, že by se s ním už někde dokázali vypořádat?
Myslím, že potřebný vývoj ve vzdělání se odehrává průběžně. Nedostatek kvalifikovaných lidí je všude. V USA, v Evropě i jinde.
Naproti tomu třeba Indové, kteří před lety hromadně odcházeli do USA, se teď vracejí zpět a vydělané peníze investují v Indii. Myslíte, že to obdobně může fungovat třeba mezi Českou republikou a Německem?
Pokud je jednoduché vydělat si v Americe, budou Spojené státy přitahovat víc lidí. V jednu chvíli neměli Indové doma šanci získat nějaké peníze. V zahraniční objevili nové možnosti, pracovali pro velké firmy, získali zkušenosti. Teď je v Indii jednoduché rozjet nový byznys, tak se vracejí zpět. Určitě i pro země, jako je Česká republika, je teď dobré nechat lidi získat zkušenosti jinde a pak je zde využít. Záleží na tom, aby tady bylo připraveno prostředí, aby těm lidem dalo možnost být kreativní a vydělat peníze. Slyšel jsem, že zatím je tady každý úspěšný podnikatel poněkud podezřelý.
To se podle mě změní velmi rychle se vznikem nových prosperujících firem, s jejich vstupy na burzu a tak podobně.
