Vůbec poprvé se černé bublinkové nápoje na území Československa objevily na konci druhé světové války. V květnu 1945 se na území západních Čech pohybovalo mnoho mladých amerických vojáků, kteří měnili láhve Coca-Coly za místní plzeňské pivo.
„Bylo to něco nového a zároveň lákavého. Byla to doba, kdy bylo všechno nové atraktivní, jelikož to bylo spojováno právě s novým pozitivním začátkem,“ zmiňuje historik Martin Franc. Zároveň dodává, že společnost byla vyhladovělá a otevřená novým exotickým potravinám i pochutinám.
Láhve však nebylo možné na tehdejším území Československa zakoupit. „Před rokem 1971 bylo možné se napít Coca-Coly pouze v případě, pokud byla odněkud dovezena,“ doplňuje Natalia Stroe, generální ředitelka společnosti The Coca-Cola Company pro Českou republiku a Slovensko.
Luxusní pití
Přímo v Československu se první láhve stočily v roce 1971 na základě licenční smlouvy Coca-Coly a národního podniku Fruta Brno. Československá socialistická republika byla po Bulharsku, Maďarsku a Jugoslávii čtvrtou socialistickou zemí, kde se cola začala vyrábět, a zároveň 137. státem na celém světě.
„Největší část produkce směřovala do podniků veřejného stravování. Řada lidí neměla jinou možnost Coca-Colu sehnat, než že si ji dala v restauraci,“ vysvětluje Martin Franc. Dostupná byla pouze v restauracích patřících do první nebo druhé cenové skupiny, tedy v těch luxusnějších.
Zakoupit se dala také v několika vybraných prodejnách, a to v Praze, velkých městech a průmyslových centrech. „Například v běžné samoobsluze na sídlišti se Coca-Cola koupit nedala,“ dodává Martin Franc.
Při zahájení výroby se předpokládalo, že se jedna láhev bude prodávat za tři koruny. Nakonec za ni zákazníci zaplatili pět československých korun (čtyři koruny za láhev a jednu korunu jako zálohu). Prodávala se pouze ve skleněných lahvích o velikosti 250 ml.
Dražší než pivo
Podle France byla cena Coca-Coly poměrně vysoká v porovnáními s jinými nealkoholickými nápoji. „Byla výrazně vyšší než cena piva,“ dodává historik. A rozhodně si ji nemohl dovolit každý, jednalo se o vzácnost a pila se jen při zvláštních příležitostech, nebo za odměnu. Někteří si nechávali prázdnou láhev (či později plechovku) jako vzpomínku.
Nejvýznamnější výrobní změna nastala v roce 1991, kdy produkci státních podniků převzala stáčírna nealkoholických nápojů Coca-Cola Amatil. V roce 1993 byl pak otevřen výrobní závod Praha-Kyje.
Způsob výroby se podle šéfa Coca-Cola HBC pro Česko a Slovensko Dana Timotina změnil pouze v několika aspektech. „Základy výroby – způsob, jak plníme láhve - zůstaly stejné. Samozřejmě technologie pokročila a zajištění kvality se také velmi zlepšilo,“ řekl s tím, že v 70. letech pracovalo na lince asi 16 operátorů, na nové jsou pouze tři. „Všichni tři jsou IT experti,“ doplnil.
Coca-Cola dnes působí téměř ve 200 zemích světa. Před pěti lety se do Česka dovážela asi třetina prodávaných nápojů, dnes to je už jen pět procent. Z pražských Kyjí naopak Coca-Cola vyváží nápoje do Rakouska, Maďarska, Polska, ale také Finska.
10. února 2021 |
