Zhruba stejnou částku chce elektrárenský kolos investovat do obnovy a výstavby uhelných zdrojů v příštích deseti letech také v tuzemsku.
"O tendr v Kosovu se zajímáme a půjdeme do něj," potvrdil MF DNES šéf investic ČEZ Vladimír Schmalz.
Tendr vyhlásila kosovská vláda a investoři mají vyjádřit svůj zájem do konce října.
Kosovo nabízí investorům licenci na těžbu hnědého uhlí (lignitu) ve svých dolech, které patří k největším v Evropě, a zároveň požaduje postavit elektrárny o výkonu až 2000 megawattů.
Taková velikost odpovídá například nynějším dvěma blokům tuzemského jaderného obra Temelín.
Firma o nákladech mlčí
Náklady na výstavbu takových zdrojů v Kosovu by mohly podle expertních odhadů dosáhnout kolem 80 miliard korun. Další miliardy by stálo zprovoznění povrchových lignitových dolů a jejich vybavení veškerou technikou.
Schmalz nechtěl finanční náklady projektu komentovat. "Samo financování by pro ČEZ nebyl problém," řekl. Firma by podle něj zřejmě využila půjčky, kterou by poté splácela z výnosů vlastního projektu.
Odmítl tak, že by tato obrovská investice tlačila vzhůru ceny proudu v Česku, aby ČEZ vydělal na projekt dost peněz.
Schmalz také nevyloučil, že by ČEZ mohl výhledově přibrat pro investici mezinárodního finančního nebo strategického partnera.
Kosovo chce využít své nerostné bohatství právě k výrobě elektřiny, kterou by pak mohlo zásobovat širší region. "My máme o region jihovýchodní Evropy dlouhodobý zájem, investovali jsme již v Bulharsku a Rumunsku, takže náš zájem o Kosovo je logický," dodal Schmalz.
Mohou rozhodovat úplatky
Znalci Kosova nicméně upozorňují, že politická situace této země je po válce se Srbskem stále složitá a průběh i výsledky tendru mohou být velmi nejisté.
"Speciálně energetika byla v Kosovu od začátku velký problém, je těsně napojena na Srbsko, a to ji tak z velké části považuje za svůj majetek," upozornil Martin Dvořák, který je jako jediný Čech čestným občanem Kosova a v minulých letech působil jako starosta kosovského města Istok. Nyní pracuje na české ambasádě v USA.
Problémem investic v kosovské energetice je podle Dvořáka i obrovská korupce, která je součástí tamní politické kultury. "Bylo by asi dost bizarní, kdyby byl tendr, v němž jde o zakázky za sto miliard korun, regulérní. Ale na druhou stranu je to obrovská výzva a ČEZ by to měl zkusit," soudí Dvořák.
ČEZ má pro účast v tendru i politickou podporu z tuzemska - Kosovo nedávno navštívil premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Alexandr Vondra, který se o tamní možnosti v energetice zajímal. Česko má v Kosovu 500 vojáků v rámci mezinárodních sil KFOR a těší se v této zemi dobrému jménu.
