Kratina zasedal v dozorčí radě pošty od poloviny loňského května a od 7. června 2018 stál v jejím čele. Generálním ředitelem podniku byl od června 2004 do září 2008, kdy ho ve funkci vystřídal Petr Sedláček. Zatloukal byl generálním ředitelem od května 2011 do března 2014.
„Děkuji panu Kratinovi za spolupráci. Jako bývalý generální ředitel České pošty přinášel podněty a debata nad nimi byla věcná a cenná,“ uvedl současný generální ředitel podniku Roman Knap.
Česká pošta provozuje přibližně 3 200 poboček a zaměstnává zhruba 30 000 lidí. Podnik se loni dostal do miliardové ztráty. Vedení proto připravilo plán restrukturalizace, která má přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč.
V rámci restrukturalizace pošta plánuje během šesti let snížit počet zaměstnanců o 7 000. Nahradí je moderními technologiemi. Restrukturalizace, která bude také znamenat rozdělení podniku na tři samostatné divize, vyjde na několik miliard korun. Roční investice se budou pohybovat mezi jednou a dvěma miliardami Kč.
Letos v létě schválil Parlament novelu poštovního zákona, podle které bude moci Česká pošta v budoucnu požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo nynější půlmiliardy.
Pošta by zároveň podle novely měla dostat od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Důvodem pro zvýšení limitu je podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) snižující se počet listovních zásilek, povinnost provozovat 3200 poboček a denní výběr 21 500 poštovních schránek. Peníze chce použít na růst platů zaměstnanců.
