Největší světové vývojové centrum na turbodmychadla má skupina v Brně. Minulý týden rozšiřovala svoji pobočku, kde inženýři pracují třeba i na takzvaných černých skříňkách do letadel.
"Dalších dvacet let budou auta se spalovacími motory nejekonomičtější alternativou. I ve srovnání s hybridy a elektromobily. Ty tu budou, ale zásoby ropy a zemního plynu jsou takové, že stále bude ekonomičtější používat spalovací motory než elektromobily. Momentálně tu není bateriová nebo jiná technologie, která by mohla spalovací motory nahradit," řekl v rozhovoru pro MF DNES Krišna Mikkilineni, prezident vývoje skupiny Honeywell, který v Brně rozšířené vývojové centrum otevíral.
Pokračující rozmach turbodmychadel je podle něj naprosto logický. "Auta jsou dnes velmi komfortní a dostatečně výkonná. Tam už není moc co zlepšovat. Takže se půjde cestou větší efektivnosti a ekonomičnosti," uvedl Mikkilineni.
Všechny divize Honeywell loni kvůli krizi zaznamenaly propad prodejů, jedinou výjimkou byla právě automobilová sekce. Vedení podniku v hodnocení hospodářských výsledků připustilo, že rozmach turbodmychadel na tom má zásadní podíl. Nástup turbodmychadla, díky kterému motor pracuje efektivněji, pokračuje už od devadesátých let. Tehdy poptávku po turbech táhly hlavně naftové motory, nyní se rozšiřují do benzinových motorů.
Američané jezdí po evropsku
Automobilky k tomu nutí tlak na co nejnižší spotřebu a s ním spojené snižování emisí. Tradiční atmosférické motory totiž nejsou schopny při zachování přiměřeného výkonu zpřísňující se zákonné požadavky dodržet.
V Evropě v současnosti turbo pracuje přibližně v polovině všech osobních aut. Obrovský potenciál však mají Spojené státy. Tamní řidiči byli spíš zvyklí na vysokoobjemové motory. "V Evropě je klíčovým ukazatelem schopnost předjíždět. Zatímco v USA jde spíš o zrychlení z nuly na 60 mil v hodině," nastínil před několika lety rozdíl v řidičské mentalitě na obou kontinentech Martin Verschoor, technický ředitel výrobce turbodmychadel Garrett, které patří Honeywellu.
Američany však směrem k evropským autům postrčila extrémní cena pohonných hmot následovaná hospodářskou krizí. Oboje donutilo tamní řidiče přemýšlet nad spotřebou a velikostí auta.
