Letadla představují pro Evropany populární a levný způsob dopravy. Environmentální dopady letectví však dělají vrásky nejen ekologickým aktivistům, ale rovněž evropským politikům, kteří se zavázali k uhlíkové neutralitě. Odhaduje se, že vnitroevropské lety na vzdálenosti kratší než tisíc kilometrů vyprodukují každý rok 28 milionů tun oxidu uhličitého, píše Guardian.
Právě kvůli tomu nyní vznikl report pěti environmentálních organizací z Německa, Polska, Španělska a Francie, který financovala německá vláda. Jeho závěr zní jasně: klíčem k uhlíkové neutralitě je železniční doprava, která by přímými spoji propojila hlavní města členů EU.
Jde vlastně o návrat k myšlence z 60. let. Po kolejích se tehdy proháněl takzvaný Transevropský expres (TEE), který vozil movité cestující na přímých trasách mezi vybranými evropskými městy.
Železničáři zruší stovky přejezdů, řidiče čekají zajížďky |
Šlo o luxusní vlaky a o prémiovou službu, na níž spolupracovaly národní železniční dopravci z Francie, Belgie, Německé spolkové republiky, Itálie či Švýcarska. Transevropský expres měl konkurovat tehdy vzkvétající letecké dopravě. Nakonec však „zvítězily“ letecké společnosti a železniční projekt pohořel.
Expres sice nahradily vlaky EuroCity, mezistátní železniční přeprava se však stala marginální záležitostí. Podle dat Evropské komise představovala v roce 2018 méně než osm procent z celkové osobní železniční dopravy.
Konkurence s křídly
V roce 2018 bylo z 365 přeshraničních železničních spojení, která kdysi v Evropě fungovala, 149 nefunkčních. Důvodem ukončení Transevropského expresu v roce 1995 byl nejen vzdušný konkurent ale rovněž touha národních vlád investovat zejména do domácích vysokorychlostních tratí. Ráz evropských železnic tak nyní udávají hlavně vnitrostátní sítě.
Jako v roce 1999. Letecká doprava 20 let rostla, covid ji srazil na dno |
Podle dokumentu environmentálních organizací způsobuje let z Paříže do Berlína nejméně šestkrát více emisí oxidu uhličitého než jízda vlakem na té samé trase. Sedmnáct z dvaceti nejfrekventovanějších leteckých tras v Evropě působí na vzdálenosti kratší než 700 kilometrů.
„Teoreticky lze všechny tyto cesty přesunout na železnici,“ uvádí se v dokumentu. Organizace proto navrhují zavést přímé železniční spojení například mezi Berlínem a Bruselem, Paříží a Madridem nebo rovněž mezi Prahou a Varšavou. Dokument dále tvrdí, že v mnoha případech by k zprovoznění těchto spojů stačila současná infrastruktura. Podmínkou ovšem je zlepšení koordinace jízdních řádů.
Výchozí bod
„Je zapotřebí zapojit evropského ducha při plánování a správě železničních služeb a při počáteční podpoře nových mezinárodních služeb,“ uvádí se ve zprávě.
Vláda soukromou dálnici schválila. Zákonodárci však poukazují na problém |
Stručně řečeno dokument navrhuje vrátit se v čase a navázat na úsilí francouzských, německých a dalších národních železnic. „Myšlenka by mohla sloužit jako výchozí bod. Vlaky TEE zastavovaly pouze ve velkých městech a byly často plánovány tak, aby cestujícím umožnily zpáteční cestu za jediný den.“
Otázkou je, zdali výsledky reportu nevyzní do prázdna. Vypadá to, že nejméně německá strana se obnovením projektu bude zabývat.Tamější ministr dopravy Andreas Scheuer totiž v září předběžně navrhl, aby síť linek z 60. a 70. let byla vzorem pro nové propojení evropských států.
