„Jednohlavé stavební úřady nesplňují podmínku zastupitelnosti. Od nejvyšší po nejnižší úroveň musí úřady fungovat. Není možné, aby se řízení zastavilo, musí se dodržovat lhůty,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Smyslem novely zákona je totiž kromě zjednodušení stavebního procesu na jedno podání a jedno řízení i povinné zkrácení lhůt. Počítá se zavedením takzvané fikce souhlasu, podle které když úřad do 30 dní neodpoví, považuje se to za kladné stanovisko.
Původní návrh zákona, který ministerstvo místního rozvoje poslalo do meziresortního připomínkového řízení počítal se snížením současných 615 stavebních úřadů na 371. Skončit by měly ty, které mají nízký počet pracovníků, zastupují málo lidí nebo se v dojezdové vzdálenosti 35 kilometrů nachází alternativní stavební úřad.
Výpočet ministerstva nicméně neuspokojil celou řadu připomínkových míst, které zaslaly zhruba tisícovku připomínek a námitek. Podle Svazu měst a obcí by měl resort vzít v úvahu spíše dostupnost území veřejnou dopravou, a tedy skutečnou délku cestování, kterou budou muset lidé třeba kvůli stavbě garáže podstoupit.
Podle ministerstva pro místní rozvoj se ještě seznam úřadů, u kterých by zrušení přicházelo v úvahu bude ještě upravovat, podle aktuálních dat za duben. „Budeme sledovat počet lidí, kteří na úřadech pracují ale také počet úkonů, které konkrétní pracoviště udělá,“ uvedla uvedla ředitelka odboru stavebního úřadu na MMR Žanet Hadžič. Podle ní navíc statisticky vychází u člověka návštěva stavebního úřadu jednou za dvacet roků. Nejde tedy o úřad, kam by lidé museli docházet pravidelně.
Další cestou jsou podle Bartoše možnosti, jednotlivá jednohlavá pracoviště z nedalekých obcí sloučit. Tím by vznikl úřad o dvou lidech, kde by mohla začít existovat zastupitelnost, kterou nová podoba zákona vyžaduje a úřady by tak v řadě míst mohly zůstat.
Problematika osekávání počtu stavebních úřadů ale není jediným tématem, na kterém nebude shoda mezi předkladatelem tedy ministerstvem a některými významnými připomínkovými místy. Dalším tématem je třeba snaha sjednotit stavební předpisy tak, aby všude panovala stejná pravidla.
Ta v současnosti platí po celém Česku s výjimkou Prahy, která má předpisy vlastní. V novele zákona, kterou prosadila předchozí vláda Andreje Babiše by se luxus vlastních předpisů rozšířil ještě do Brna a do Ostravy. To by ale i přes odpor hlavního města z nynější novely vypadnout.
Jednotný předpis dlouhodobě prosazuje například komora inženýrů. „Není možné, aby úředníci museli znát čtvery stavební předpisy, nebo je to problém v oblastech, kde se nacházejí hranice katastrálních území. Sam jsem už zažil situaci, kdy tato hranice procházela středem domu,“ uvedl předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek. Podle něj je tak problém v takovémto případě rozhodnout, podle jakých pravidel takovou stavbu připravovat.
Se sjednocením pravidel výstavby, podle kterých by pro výstavbu dvou stejných domů byly v různých částech Česka platila totožná pravidla, ale ministerstvo narazilo zejména v hlavním městě. „Praha si upravuje stavební pravidla, s malým přerušením v době socialismu, kontinuálně od roku 1815 a není důvodné tuto tradici rušit.“ uvedl pražský magistrát v připomínce zaslané na MMR. Argumentoval rovněž specifiky velké aglomerace, která je s více než 1,2 miliony obyvatel třikrát větší než druhé největší město v Česku.
Mezi pravidly, které jsou jiné v Praze proti standardům platným jinde v Česku, je mediálně nejznámější zejména upuštění od povinného přírodního osvětlení obytných místností. Právě to se nyní ministerstvo s ohledem na zdraví populace snaží prosadit. „Tento požadavek často brání nové bytové výstavbě. Zároveň nelze očekávat, že by vypuštěním požadavku na přímé osvětlení začaly hromadně vznikat kobky, jak se MMR obává. Jde pouze o větší prostor pro variabilitu při bytové výstavbě,“ reagovala na toto pravidlo Praha.
