(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Filip Jaroševský, Metro.cz

Personální kolotoč v ČD. Mění se šéfové odborů, vracejí náměstci

  • 5
Po výměně na postu generálního ředitele a dozorčí rady pokračují v Českých drahách velké změny. Nové vedení spustilo personální rošádu na postech ředitelů jednotlivých odborů. Vrací se také funkce náměstků.

Reorganizace, jejímž cílem je podle managementu zefektivnění provozu státního dopravce, přichází ve chvíli, kdy firma ještě nestihla dokončit nedávné změny ve fungování opravárenství. Ty znamenaly zrušení pětice opravárenských dep v Praze, Brně, Olomouci, v Plzni a v České Třebové a vznik takzvaných regionálních opravárenských center. 

ROZHOVOR s novým šéfem Českých drah

Miroslav Kupec, předseda představenstva Českých drah (ČD)

Koupíme vlaky za 40 miliard a postavíme největší opravnu střední Evropy, plánuje Miroslav Kupec.

Nynější změny by podle předsedy dozorčí rady státního dopravce Petra Moose měly mimo jiné zlepšit způsob vyjednávání Českých drah s ministerstvem dopravy a jednotlivými kraji, které objednávají regionální vlaky. Komunikace s kraji doposud trpěla oddělením obchodních zastoupení od složek zabývajících se nákupem nové techniky. Obchodní zástupci dopravce tak neměli nejnovější informace o průběhu zakázek na nákup nových vozidel.

„Vlastní procesy nákupu zůstávají v působnosti předsedy představenstva Miroslava Kupce, zavádění jednotek do provozu a informace o tom, jaké technické možnosti budeme moci krajům nabídnout, jsme spojili u člena představenstva Michala Štěpána,“ řekl MF DNES Moos. Štěpán tak kromě dosavadního působení v provozu osobních vozidel bude mít na starost ještě vyjednávání s kraji.

Personální změny o patro níže, tedy na postu ředitelů jednotlivých odborů, nechtěly ČD oficiálně komentovat. „Vzhledem k tomu, že jde o organizační změnu generálního ředitelství akciové společnosti, považujeme ji za čistě interní,“ uvedl mluvčí dopravce Radek Joklík.

Personální škatulata podle něj nicméně znamenají snížení režijních nákladů a počtu ředitelů odborů o dva. Konkrétně jde podle informací, které vedení rozeslalo zaměstnancům, o ředitele odboru regionálních center Zbyňka Savary a šéfa správního odboru Vladimíra Vojtíška. Kromě toho se z postů museli poroučet ředitelé kanceláří nově jmenovaných členů představenstva Jiří Kešner, Lenka Zohnová a Barbora Potůčková.

Rychlíky a osobáky zvlášť

Rozšířil se nicméně počet odborů zabývajících se provozem osobní dopravy. Ta bude nově rozdělena na odbor dálkové dopravy, který od začátku října řídí nově jmenovaný člen představenstva Radek Dvořák a odbor regionální dopravy, který vede bývalý šéf obchodu osobní dopravy Jiří Ješeta.

Přeprava osob a zboží v Česku.

Personální změny v Českých drahách vyvolala před necelým měsícem uskutečněná obměna vedení vrcholného managementu v čele s bývalým ředitelem Pavlem Krtkem. Kromě něj byly z pětičlenného vedení firmy odvoláni další dva členové, Ludvík Urban a Martin Bělčík. Vedení firmy tak na zhruba týden zůstalo fakticky dvojčlenné, dokud dozorčí rada na mimořádném zasedání nezvolila třetím členem nejvyššího managementu dnes již bývalého šéfa odboru koncepce a rozvoje osobní dopravy Radka Dvořáka.

Zbylé dva posty nejvyššího vedení by dozorčí rada chtěla v ideálním případě zaplnit do konce listopadu. „Potřebujeme posílit část technickou a technologickou, hledáme proto odborníka, který by České dráhy v tomto ohledu táhl,“ uvedl Moos.

Návrat náměstků

Od října se rovněž ČD vrátily k označení členů vrcholného managementu titulem náměstek, před lety opuštěnému. „Není to jen slovíčkaření. Při vyjednávání s partnery přináší osobnost náměstka, tedy reprezentanta generálního ředitele, výraz odpovědnosti,“ dodal šéf kontrolního orgánu drah.

Vedlejším efektem aktuální reorganizace může do budoucna být i snížení počtu zaměstnanců v činnostech, které nesouvisí s hlavním byznysem Českých drah a které se do budoucna mohou ukázat jako zbytné. Dráhy podle Moose musí ocenit a vyhodnotit tyto podpůrné činnosti, jako je například provoz historických vlaků, nebo správa zálohových vozidel pro mimořádné události. U nich existují dvě možná řešení. Buď stát uzná, že je potřebuje, a najde pro jejich provoz peníze, nebo projdou zeštíhlením.