Zavedení desetitisícových kaucí, které by museli skládat všichni, kteří nesouhlasí například s rozhodnutím úřadů o umístění trasy plánované dálnice a kteří se snaží ji změnit prostřednictvím rozkladů, už v minulosti kritizovaly ostatní resorty včetně ministerstev řízených vládním hnutím ANO.
„Návrh považujeme za rozporný s ústavním právem každého občana domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu,“ uvedlo letos v únoru v připomínkách ministerstvo životního prostředí.
Kromě nápadu poukazovalo rovněž na to, že původní výše kauce, které by v případě neúspěchu stížnosti propadaly státu, byly příliš vysoké – dosahovaly dvojnásobku tehdejší minimální mzdy. Ještě za ministra Ťoka proto resort oznámil, že z původních 25 tisíc korun za základní kauci a pěti tisíc korun za každé napadené stanovisko sleví na deset, respektive pět tisíc korun. Nyní bod týkající se kaucí z novely vypadne úplně.
„Právní úprava kaucí při podání rozkladu bude z návrhu vypuštěna,“ řekla MF DNES mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Stát dá v roce 2020 na dopravní stavby o pět miliard více, než plánoval |
Úřad chce aktuální novelu zrychlující výstavbu dopravní nebo energetické infrastruktury představit kabinetu ideálně příští měsíc. Po vypadnutí problematických kaucí v ní zbývá například návrh na sloučení procesu umístění stavby v krajině a povolování stavby do jednoho společného řízení.
Letošní změna zákona navazuje na loňskou novelu, která významně usnadnila státním investorům vyvlastňování pozemků pro připravované dopravní stavby.
Železničáři dávají přednost vyvlastnění
Od loňského září, kdy změna začala platit, využili silničáři celkem čtrnáctkrát takzvané mezitímní rozhodnutí, které jim umožňuje nakládat s pozemky ještě před vypořádáním majetku s původními majiteli.
„Dvanáct případů je prozatím v řízení, a tedy neukončených, kladně vydaným rozhodnutím byly ukončeny dva případy,“ řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinová.
Zatímco silničáři tuto největší výhodu plynoucí ze zákona urychlujícího dopravní výstavbu používají celkem běžně, na železnici dává Správa železniční dopravní cestě (SŽDC) zatím přednost klasickému vyvlastnění.
Právě zdlouhavému vyvlastňování, které má zpravidla dohru u soudu, se měla loňská novela zákona vyhnout. „U vybraných prioritních staveb to umožní začít stavět ještě před vyvlastněním všech pozemků v trase budoucí dálnice nebo železnice. Odpadne tak možnost odvolání proti vyvlastnění, které o měsíce až roky zdržuje výstavbu,“ zdůvodnil legislativní změnu tehdejší ministr Ťok. Správa železnic zvažovala kratší cestu ve dvou případech, ale nakonec od využití mezitímního rozhodnutí upustila.
Kdo to všechno zaplatí. Stát plánuje stavět silnice i koleje za stamiliardy |
„Pokaždé jsme ale návrh vzali zpět a podali klasické vyvlastnění, protože průběh řízení naznačoval, že bude současně rozhodnuto jak o vyvlastnění, tak i o náhradě,“ uvedla mluvčí státního správce tratí Nela Friebová. Do budoucna se využití nových pravidel bránit nebude.
Podle expertky na dopravní výstavbu a soudní znalkyně Miloslavy Pošvářové je urychlení přípravy staveb potřeba. Podoba citovaného zákona působí pouze represivně a hází do jednoho pytle lidi, kteří se zdržováním při výkupu pozemků snaží pouze dosáhnout vyšší ceny s těmi, kteří se výstavbou cítí poškozováni.
Lidé jsou bez obrany
„Při nesouhlasu s trasou stavby měli lidé jedinou možnost - neprodat pozemek. Nyní možnosti obrany občanů nejsou žádné, protože neexistuje oponentura k projektům prosazovaným ředitelstvím silnic,“ dodala Pošvářová.
Kromě citlivého tématu vyvlastňování pozemků přinesla novela i další na veřejnosti méně probíraná zlepšení. Jedním z těch, na které poukazují úředníci ŘSD i správy železnic, je možnost vykupovat i ty pozemky, které nejsou nezbytně nutné pro samotnou dopravní stavbu. Toto dokáže přesvědčit řadu lidí, kteří v minulosti měli s odprodejem pozemků státu problémy.
„To byl například problém jednoho majitele pozemku pod plánovaným severovýchodním obchvatem Pardubic. Komunikace měla směřovat prostředkem jeho pole. Pán neměl problém je státu prodat, ale chtěl je prodat celé,“ řekl MF DNES poslanec Martin Kolovratník, který se na přípravě loňské změny zákona podílel.
