V elektromobilitě výrazně zaostáváme za zeměmi západní Evropy. Přitom více než polovina peněz z nedávno vyhlášených výzev určených na projekty výstavby stanic pro elektroauta zůstala mimo jiné i kvůli nízkému zájmu investorů na účtech ministerstva dopravy.
Ze stomilionové výzvy na výstavbu doplňkové sítě dobíjecích stanic vyhlášené na začátku letošního roku nakonec ministerstvo úspěšným uchazečům vyplatilo jen 26 milionů korun. „Celkem bylo předloženo pět žádostí o podporu se souhrnným požadavkem o příspěvek EU ve výši 47,8 milionu korun,“ řekla MF DNES mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Jeden z projektů nicméně nesplnil hodnoticí kritéria, ministerstvo proto uchazečům vyplatilo jen zhruba čtvrtinu předpokládané částky a zbytek peněz přesunulo do dalšího programu. V tom na žadatele čeká 174 milionů korun, o které se na ministerstvu mohou přihlásit do února příštího roku.
Hlavní tahy jsou na tom lépe
O něco úspěšnější byla soutěž na výstavbu první části páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, ve které ministerstvo dopravy vybralo projekt Pražské energetiky PRE. Ta se zavázala do roku 2021 vystavět síť dobíjecích stanic při hlavních tazích v Česku. Pokud se jí to podaří, vyplatí jí ministerstvo dopravy z evropských dotací 78 milionů korun.
I tato částka je výrazně nižší, než kolik bylo v původní výzvě pro vítězného zájemce přichystáno. Ministerstvo dopravy, které evropské peníze na výstavbu veřejných dobíjecích stanic rozděluje, slibovalo vyplatit až 130 milionů korun. Na základě hospodárnosti, relevance projektu a dalších kritérií se tak mohl podíl dotací vůči celkovým nákladům vyšplhat až na 70 procent. Podpora pro síť vítězné PRE nicméně nakonec může dosáhnout jen 45 procent, uvedlo ministerstvo.
Čtyři západní státy a pak nic
Na problematiku chybějící sítě veřejných dobíjecích stanic v řadě evropských zemí nedávno upozornilo například sdružení evropských výrobců automobilů ACEA. To ve své studii z letošního června uvedlo, že se velká většina dobíjecích stanic koncentruje jen ve čtyřech západoevropských zemích, které od zbytku EU odděluje obrovská propast.
Vůbec nejvíce dobíjecích stanic se nachází v Nizozemsku, jehož síť představuje 28 procent všech stanic v Evropě. Následováno je Německem, které se na celkovém počtu stanic podílí více než pětinou.
Naopak podíl ČR na celkovém počtu dobíjecích stanic podle této studie připadá na o trochu více než půl procenta, což ani vzhledem k nevelké rozloze Česka není uspokojivý výsledek.
Česká vláda nicméně počítá, že do roku 2023 vytvoří síť 800 dobíjecích stanic, z nichž minimálně 500 bude připadat na rychlodobíjecí zařízení. Prostřednictvím ministerstva dopravy tak už bylo vyhlášeno pokračování ve výběru investora pro další část páteřní sítě a chystají se další výzvy pro vznik doplňkové sítě dobíjecích stanovišť.
