Ačkoliv mladí Češi i Slováci přikládají penězům prakticky stejnou důležitost, více Čechů přiznává mezery ve finanční gramotnosti. Zatímco znalostmi o financích si není jistých sedm procent Slováků, Čechů tápe 12 procent. V tuzemsku získávají mladí informace o penězích především od rodičů, Slováci na stejnou rovinu s rodiči staví i školu a internet.
V obou zemích se mladí shodují na tom, že při nákupech preferují kvalitu nad cenou a v případě finančních problémů se zřeknou výdajů na dovolenou, cestování nebo kulturu. Finanční půjčky považují za výhodné jen asi dvě pětiny mladých Čechů, zatímco na Slovensku jde o polovinu dotazovaných. Vlastní zkušenosti s půjčkami mají mladí Češi podobné jako Slováci, v současné době má nějakou půjčku přibližně polovina respondentů z obou zemí.
U Čechů jde častěji, než je tomu u slovenských sousedů, o nebankovní půjčky. „Slováci mají mnohem přísnější podmínky pro půjčky, mnoho úvěrů tam ani není evidovaných, jelikož se jedná o lichvu. U nás je stále možné dostat půjčku do 20 minut,“ vysvětluje Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni.
Netrpělivost a reklamní masáž
Paradoxně si ale plno mladých Čechů jde pro svou první půjčku právě k nebankovní společnosti. „Je plno lidí, kteří nemají žádnou dluhovou minulost a v bance by obstáli. Je ovšem problém, že sjednání online nebankovní půjčky je mnohem rychlejší než půjčení v bance. Mladí jsou pak netrpěliví a chtějí na spotřební zboží peníze hned i za cenu toho, že nakonec zaplatí mnohem více,“ vysvětluje Hůle.
To potvrzuje i prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil. „Roli kromě sociálního postavení, vzdělání i rodiny hraje i to, že mnoho mladých je ovlivněno řekl bych až neetickou reklamou a musí si kupovat velké množství věcí, na které nemá, a kvůli tomu se pak zadluží,“ dodává Plášil.
Mladí Češi a Slováci si nejvíce půjčují na bydlení a na pořízení auta. Češi si ale skoro trojnásobně více než Slováci půjčují na splácení svých stávajících dluhů, což je cesta do dluhové pasti. „Mladí Češi se také více nechávají zlákat nabídkami rychlých spotřebitelských úvěrů a mikropůjček,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Půjčka na svatbu i telefon
Na existující dluhy si půjčuje 11 procent Čechů, na Slovensku jsou to pouze čtyři procenta. „Po bydlení všeobecně nejvíce frčí půjčky na běžné denní výdaje či na svatbu. Dále jsou to úvěry na elektroniku, volný čas a nebo vzdělání. Na dárky a dovolené už si mladí půjčují minimálně,“ říká Lucie Peřinová z agentury Move Up.
Většina zadlužených Čechů i Slováků má jen jednu půjčku, ale mezi mladými lidmi s pěti a více půjčkami je pětkrát více Čechů. Zatímco mladí Češi v průměru dluží přibližně 1 040 000 korun, průměr mezi slovenskými respondenty je 41 000 eur, tedy asi 1 066 000 korun. První půjčku si Češi i Slováci nejčastěji shodně berou ve 24 letech.
„V přístupu k dluhům a jejich splácení jsou si mladí Češi a Slováci velmi podobní. Drtivá většina mladých dlužníků splácí své závazky pravidelně a bez potíží, ale každý dvanáctý má dluhy po splatnosti. Velmi se přitom liší způsob řešení nesplacených závazků. Zatímco Češi si najdou další práci, aby zvýšili svoje příjmy, nebo si půjčí od rodiny či přátel, mladí Slováci se hlavně snaží s věřiteli dohodnout na splátkovém kalendáři,“ dodává Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Šetřiví Slováci
Mladí Češi méně holdují alkoholu i sexu. Našli si jinou závislost |
Slováci z průzkumu vyšli jako spořivější národ, na stranu si peníze odkládá asi 69 procent mladých. V Česku jde jen o 55 procent, přičemž průměrná výše měsíčního spoření dosahuje zhruba 3 300 Kč. Na Slovensku jde nejčastěji o 130 eur, tedy zhruba 3 400 korun. „Je zvláštní, že Slováci uspoří více, jelikož stále platí, že na Slovensku jsou obecně nižší příjmy a vyšší výdaje,“ komentuje Hůle.
Co se formy spoření týče, Slováci výrazně více termínovaným vkladům a spořícím účtům a penzijním fondům. Zatímco u nás věří vkladům a účtům na spoření 46 procent, na Slovensku je to 66 procent. Důvěru v penzijní fondy má pouze 10 procent Čechů, na Slovensku jim věří 33 procent.
V Česku zase mnohem více táhne stavební spoření, oproti Slovákům s 16 procenty mu věří 39 procent českých mileniálů. Slováci také oproti Čechům více investují, do podílových fondů, akcií a dluhopisů investuje na Slovensku více než třetina mladých, u nás pak pouze 25 procent.
Nejčastěji si Češi i Slováci začínají začínají půjčovat v 27 až 30 letech. Nejvíce si ušetří sezdané páry s vysokoškolským vzděláním či pracovníci v sezonních sektorech.
„V Čechách jde většinou o zemědělce či lesníky, na Slovensku zas o zaměstnance z průmyslu a stavebnictví. vychází to z toho, že nejvíce si uspoří právě lidé s vyšším vzděláním díky tomu, že mají vyšší platy, a pak právě ti, kteří pracují v sektoru, který funguje jen část roku, a musí si našetřit,“ dodává Peřinová.
