Okolo svých dvacátých narozenin se Renata Mikulášková stala spolumajitelkou domu, ve kterém s rodinou tehdy žila. Majitelem druhé poloviny byl její bratranec, s nímž měla spory. Dům byl umístěn do zástavy, poté vydražen.
Právě bratranec podle Mikuláškové může za veškeré finanční problémy, které následovaly. „Měl mi začít dávat peníze, které mi za několik let dlužil. Já tak mohla konečně zaplatit vlastní dluhy a začít normálně žít,“ uvedla u soudu obžalovaná s tím, že k domluvě s příbuzným nakonec nedošlo.
Proto se vydala do Boskovic za Ivonou N., která zastupovala nebankovní společnost, od níž měla nyní pětatřicetiletá Mikulášková půjčený větší obnos peněz. Ten více méně pravidelně splácela, loni v listopadu však peníze vracet přestala. V centrálním registru měla uvedený dluh přes čtvrt milionu korun.
Proboha, co blbnete? divila se napadená
Třiašedesátileté věřitelce, kterou znala kolem deseti let, Mikulášková namluvila, že jí donese peníze. Zároveň se však domluvila i s exekutorem, že mu splatí svůj dluh na zdravotním pojištění. Žádné finance přitom neměla.
„Ráno jsme si telefonovaly, že za čtvrt hodiny přijede a potřebuje se mnou něco probrat. Když zazvonila, pustila jsem ji dovnitř a vyhověla jí s tím, že si potřebovala odskočit. Já si mezitím došla do pokoje pro příjmový doklad, který jsem částečně vyplnila,“ popsala Ivona N. chvíle před napadením.
„Sehnula jsem se k botníku, který je naproti koupelně, že dopíšu částku, kterou mi chce dát, když jsem najednou ucítila ránu zezadu do hlavy. Lekla jsem se a zeptala se jí: Proboha, co blbnete?“ líčila dále napadená.
Tu Mikulášková opakovaně bila téměř půlmetrovou dřevěnou tyčí do hlavy a ramene. Starší žena se snažila po zemi přesunout do kuchyně, zatímco útočnice ji dál bila a navíc bodala odlamovacím nožem, který si přinesla.
Ivonu N. zřejmě zachránilo, že se přestala hýbat, zavřela oči a předstírala, že je mrtvá. „Slyšela jsem, jak (Mikulášková) prochází do vedlejší místnosti a potom až zabouchnutí vchodových dveří. Ani nevím jak, ale podařilo se mi doplazit se ven a zaklepat na souseda,“ vyprávěla napadená.
Byla to velká souhra náhod, prohlásila obžalovaná
Po prohledání bytu policisté zjistili, že ze stolu v pokoji zmizela složka s 58 tisíci korun. Ty si Mikulášková vzala, aby mohla zaplatit exekutorovi. U parkoviště před domem zahodila tyč i nůž a odjela autem do práce, kde se převlekla ze zakrvácených kalhot. Poté se vydala do Brna získané peníze odevzdat.
Po cestě míjela dům napadené. Když podle svých slov viděla, že už jsou na místě záchranáři, pokračovala dál bez zastavení. Za pár hodin ji dopadli policisté.
„Za to, co se stalo, se hluboce omlouvám. Není den, kdy bych na to nemyslela. S její osobou (napadené) to nemělo nic společného, byla to velká souhra náhod a chápu zlost její rodiny za to, že jsem jí ublížila,“ pronesla u soudu Mikulášková.
Napadená vdova, která se po smrti dcery stará o nezletilého vnuka, si ponese následky do konce života. Po útoku měla zlomené obě ruce a utrpěla několika bodnořezných ran, z nichž jedna zasáhla až do břišní dutiny. Tři prsty na rukou má stále nehybné a z čelisti jí vyoperovali úlomek nože. Nyní se léčí na psychiatrii s úzkostnými stavy, nespavostí a posttraumatickou stresovou.
Mikuláškové za pokus o vraždu hrozí až dvacet let vězení, případně výjimečný trest. Rozsudek zatím soud nevynesl.
