PPP předpokládá financování staveb ze strany soukromých investorů, kteří zároveň budou silnici po její dostavbě po určitou dobu provozovat. Stát by poté měl stavbu postupně splácet a po dohodnuté době převzít.
Poprvé v Česku postaví a bude provozovat dálnici soukromá firma |
Celková délka smlouvy je stanovena na 28 let. Z toho tři roky a osm měsíců potrvá stavba dálnice a zbylou část její provoz a údržba soukromým investorem. Úsek by měl být hotov v říjnu 2024. Ten bude konsorcium provozovat i s dalšími 16 kilometry dálnice, které už stojí. Podle ministra bude mít stát díky tomu větší kontrolu nad kvalitou dálnice. Smlouva počítá i s možnými sankcemi za případné nedostatky.
Nová část dálnice by měla být po celou dobu ve vlastnictví státu. „Právo a povinnost provozovat, udržovat a brát užitky v podobě platby za dostupnost bude na koncesionáři. Příjmy z výkonového a časového zpoplatnění budou i nadále standardně příjmem SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) a výnosnost z těchto poplatků žádným způsobem nevstupuje do nastaveného platebního mechanismu,“ uvedl po podpisu Havlíček.
Francouzské konsorcium DIVia tvoří firmy Vinci a Meridiam. V soutěži uspělo s nabídkou 16,55 miliardy korun, což představuje současnou nominální hodnotu projektu. Cenu však postupně navýší další vlivy, jako například inflace či vývoj kurzu koruny. Schválené přímé závazky státu tak představují 18,8 miliardy korun a 446 milionu eur, tedy asi 11,7 miliardy korun.
„Úroky zaplatíme všichni“
Jde o první projekt výstavby dálnice za soukromé peníze. Podle Havlíčka by se mohl do budoucna stát vzorem pro příští dopravní stavby, kdy bude nutné najít nové zdroje financování. V minulosti se stát pokoušel pomocí PPP postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěné konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím SFDI.
Stroje, co přemění starou hmotu v dálnici. Stát na ně firmám nabízí dotace |
Projekt vyvolal i kritiku. Například hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň míní, že hlavním problémem projektu je jeho financování, které je podle něho pro stát nevýhodné.
„Místo aby si stát půjčil svým jménem levně na finančním trhu, nutí koncesionáře, aby si na něm půjčil on za nutně vyšší úrok, který pak ale stejně zaplatíme všichni. Za dlouhé čtvrtstoletí trvání projektu se navíc úrokový rozdíl ještě znásobí. Zadlužíme se tak ještě více, jen to nebude prozatím tak vidět,“ řekl ČTK.
