„V rámci daňového balíčku připravujeme od příštího roku další zvýšení slevy na děti,“ potvrdila Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně. Balíček se aktuálně chystá ke schválení do vlády.
Na první dítě zůstává daňové zvýhodnění 13 404 korun ročně, na druhé dítě se však zvyšuje na 19 404 a na třetí a další dítě dokonce na 24 204 korun. Daňové slevy na děti vláda zvyšuje ve třech vlnách, podle koaliční smlouvy - ještě v roce 2014 byly pro každé dítě stejné, teď jsou odstupňované.
Jak rostly daňové slevy na děti
V praxi to znamená, že rodič s příjmem 34 tisíc korun hrubého a se třemi dětmi nezaplatí na daních z příjmů ani korunu. Pokud otec nebo matka třech dětí bere méně, a daňová sleva na děti převyšuje vypočtenou daň, stát jim dokonce z rozpočtu peníze vyplatí. Mohou dostat až 60 300 korun, pokud mají čtyři a více dětí. Říká se tomu daňový bonus a z rozpočtu tímto způsobem rodičům odchází devět miliard korun.
Ministerstvo s třetím kolem zvýšení slevy tentokrát spěchá, aby to nedopadlo jako loni. Slevu na dítě totiž vláda zvýšila i pro rok 2016, jenže poslanci změnu nestihli schválit před 1. lednem. Rodičům to však vadit nemusí - o vyšší slevu nepřijdou, zaměstnavatel jim ji z daní odečte zpětně v následujících měsících, živnostníci pak v daňovém přiznání příští rok na jaře.
Na slevu ale nemají nárok živnostníci, kteří využívají pro stanovení daně výdajový paušál. Koalice sice zvažuje možnost slevu na děti vrátit, týkalo by se to ale zřejmě jen těch podnikatelů, kteří vykazují tržby do jednoho milionu korun.
Když se ke štědrým slevám přidá ještě „školkovné“ (až 9 900 korun ročně za každé dítě umístěné do předškolního zařízení) a snížení DPH na dětskou výživu, bude se na volební období 2014 až 2017 vzpomínat jako na období největšího snížení daní pro rodiče s dětmi. Stát díky tomu nevybere na daních nebo přijde na daňovém bonusu o nejméně 13 miliard korun.
Děti jako zdroj příjmů
Ruku v ruce s navýšením slevy chce ovšem ministerstvo sáhnout i na daňové bonusy. „Z možnosti uplatnit bonus vyloučíme příjmy z pronájmu a kapitálové příjmy,“ říká Schillerová.
Pro nárok až na 60 tisíc od státu totiž nestačí mít kupu dětí. Rodič také musí prokázat snahu vydělávat - ročně alespoň šestinásobek minimální mzdy, tedy necelých pět tisíc korun měsíčně. Lidé, kteří nepracují, anebo pracují načerno, totiž našli fígl.
Přišli na to, že stačí vykázat fiktivní příjmy z jiné činnosti než z práce, které napíší do daňového přiznání - například předstírají pronájem nějakého prostoru nebo dokonce pronájem nářadí. Případně tvrdí, že inkasují úroky z půjčky příbuznému. Stačilo sepsat jednoduchou smlouvu o pronájmu nebo o půjčce.
Dvakrát zaplacené děti
Další problém, který měla daňová správa s bonusy na děti, spočíval v tom, že nedokázala ověřit, jestli si slevu náhodou neuplatňují oba rodiče. To smí totiž udělat jen jeden z nich, záleží, jak se domluví.
Loni kvůli tomu stát zavedl formuláře přikládané k daňovému přiznání, kde se prohlašuje, že slevu si uplatňuje jen jeden z rodičů. Garantem pravdivosti jsou zaměstnavatelé rodičů. Mnohem jednodušší by ale bylo prostě sáhnout do databáze rodných čísel, než spoléhat na papírování. „Jednáme s ministerstvem práce o získávání určitých údajů tak, aby finanční správa mohla konkrétněji bonusy kontrolovat,“ říká Schillerová.
Je to už potřetí za pět let, co ministerstvo financí řeší zneužívání daňového bonusu. Nejprve z bonusu kvůli zneužívání vyšachovalo mimoevropské daňové poplatníky a poté ho upřelo části živnostníků, kteří uplatňují výdajové paušály.
Ministerstvo financí se loni bonusů chtělo zbavit a přehrát je na ministerstvo práce, které z nich mělo udělat novou sociální dávku. Nakonec se ale resorty nedohodly.
