Každý Čech utratil loni měsíčně v průměru 16 672 korun, nejvíce pak za bydlení, a to 4 511 korun, druhou nejvyšší položkou byly potraviny, ty stály průměrného Čecha 2 855 korun měsíčně. Za alkohol a tabák utratil průměrný Čech 1 451 korun.
„Struktura výdajů domácností se od roku 1995 změnila. Roste suma peněz směřujících na bydlení z 21 procent na 27 procent. Naopak poklesl podíl výdajů za potraviny z 19 procent na 17 procent nebo na obuv a oblečení z 6 procent na 4 procenta,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Žádná dovolená, maso občas. Vyjít s výplatou je pro řadu rodin problém |
„U nás je to hodně specifické tím, že vzrostly ceny bydlení, výrazně více než u jiných sledovaných položek, navíc se jedná o nezbytný statek, který nemůžete nahradit nebo omezit,“ vysvětluje Petr Musil z ČSÚ.
Poklesl také podíl výdajů za alkohol a tabák, přestože ceny těchto položek dlouhodobě rostou. „Nedá se to interpretovat tak, že by Češi méně kouřili a pili, spíše výdaje na bydlení tak rostou, že se to musí odrazit na jiných položkách v té struktuře,“ míní Musil.
Mzdy i dluhy rostou
Protože Češi musí za bydlení obětovat největší část svých rozpočtů, snaží se situaci vyřešit vlastním bydlením. Stále více se tak zadlužují. Zatímco v roce 1995 dosahovaly průměrné dluhy domácností necelých 20 tisíc, loni přesáhly 132 tisíc korun.
Investice do bydlení v loňském roce rostly. „Příznivý vývoj ekonomiky, růst příjmů a také nízké úroky hypoték umožnily v roce 2015 domácnostem investovat 160,8 miliard do bydlení, což je druhá nejvyšší hodnota za posledních dvacet let. Také ale vzrostlo zadlužení obyvatel o šest procent,“ říká předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.
Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jsou ale Češi mezi opatrnějšími. Při srovnání podílu úvěrů na celkových finančních aktivech a hodnotě obydlí mezi jednotlivými zeměmi EU patří k méně zadluženým.
Čeští zaměstnanci brali v roce 1995 v průměru 8 845 korun měsíčně, loni to bylo 27 321, zvedly se jim v průměru platy třikrát. Mezi lety 2009 a 2013 mzdy stagnovaly, a tak je to pozitivní posun. Podnikatelům rostou příjmy pomaleji, před dvaceti lety si přišli průměrně na 30 280 loni, loni na 46 668. Nižší růst mezd podnikatelů může ale souviset také s tím, že mnozí pracují v tzv. švarc systému.
Přestože se Čechům příjmy neustále zvyšují, stále je pro ně výhodnější jezdit za prací do západních zemí, nejčastěji do Německa a Rakouska. V průměru si v zahraničí vydělají 67 785 korun měsíčně.
