Tuzemské ministerstvo se inspirovalo v Německu, kde systém funguje padesát let. Ministerstvo předpokládá, že by právo vyrábět značky získalo více společností, které by musely jen splnit určité podmínky pro certifikaci. Skončil by tak dlouholetý monopol.
Podle návrhu, který však zatím neopustil budovu ministerstva dopravy, by registrační značky přestaly být majetkem státu a lidé by si je sami kupovali od autorizovaných firem. Tím, že by výrobců bylo více, by mělo dojít i ke zlevnění.
"Snahou je, aby lidé za značky platili méně než dosud," vysvětlil náměstek ministra dopravy Milan Feranec.
Dvacetiletý monopol
Resort pod vedením Antonína Prachaře zdědil po předchůdcích i nevýhodnou smlouvu na výrobu značek od firmy Hicon, která je monopolním dodavatelem už přes dvacet let, a stát dosud nevypsal přes řadu slibů nový tendr, který by výrobce značek vybral transparentním způsobem. Soutěž už byla připravena exministrem Zdeňkem Žákem, ale Prachař ji, podobně jako další Žákovy tendry, zarazil.
Zákon, který pravidla pro přidělování značek upraví, se má dostat v květnu do Sněmovny. Podle nového modelu by se stala značka majetkem vlastníka auta, dosud patří státu. Na vlastnících vozu by také záleželo, kde si značku koupí, úředník by jen přidělil číslo, které by pak specializovaná firma vyrobila.
Ministerstvo předpokládá, že by právo vyrábět značky získalo více společností, které by musely jen splnit určité podmínky pro certifikaci. Lidé by pak měli na výběr z více firem, konkurenční boj by měl cenu snížit.
"Je to dobré řešení. I proto, že nevěřím, že stát někdy udělá skutečně férový tendr na všechny značky. Navíc se tím zbaví administrace všeho kolem," říká Zbyněk Pařízek z firmy Bamaz, která dlouhodobě bojuje za zrušení současného kontraktu s firmou Hicon. Konkurence přitom v Německu funguje i v rámci jednoho města – třeba v příhraniční Žitavě jsou hned tři výrobci, a to buď přímo na úřadě, nebo v jeho těsné blízkosti.
Aby řidiči ušetřili, bude nutné také změnit poplatek za přihlášení. Dosud to je 800 korun, v této ceně je ovšem nejen vlastní administrativní úkon, ale i samotná značka.
Ministerstvo za značky ročně zaplatí přes 200 milionů korun, za sadu na jedno auto platí stát kolem 200 korun, příjem z poplatku za registraci vozidla jde však kompletně pověřeným obcím, které úřady provozují.
Ve hře jsou dvě nebo tři fronty
V řadě měst je přitom už teď přihlašování auta kvůli pomalému registru vozidel záležitostí i na celý den. Nový návrh by pro řidiče proces ještě zkomplikoval, protože by si v podstatě museli vystát dvě fronty. Ve hře je navíc i varianta třetí fronty: majitel vozu by pak musel jít ještě pro potvrzení na úřad, že si skutečně koupil správnou značku.
Značky čeká i další změna: poslanci už loni schválili možnost vyrobit si "číslo" na přání, tato možnost je však stále jen teoretická. Ministerstvo proto nyní připravuje prováděcí vyhlášku, která pravidla pro výrobu značek na přání upřesní. Platit by však měla až od příštího dubna.
