Nyní spouštěná větší varianta v Podbrněnsku na území od Rajhradu až po Novomlýnské nádrže a od Znojma až k Hustopečím je ještě ambicióznější.
Počítá s desítkami zapojených podniků, projekt se však podle koordinátora Michala Bajgarta teprve rozjíždí. Podobné aktivity můžou být jednou z cest, jak zdola pomoci dosáhnout i evropských cílů na využívání ekologických postupů v zemědělství.
Podpora místních produktů
Vize je v ideálních podmínkách poměrně monumentální. Lidé by se měli v lokalitě snažit podporovat ochranu biodiverzity, starat se o krajinu, ale také podporovat místa pro společenský život, například kavárny nabízející místní produkty.
Na to, aby začaly podobné programy skutečně fungovat, jsou potřeba podle Bajgarta tak dvě desetiletí. „Ta myšlenka je taková, že krajina bude pestrá, lákající k pobytu a také, aby si lidé chtěli nakupovat od producentů nebo ze dvora. A aby zafungovaly krátké dodavatelské řetězce,“ popisuje.
Biofarmáři se obávají, že je drahé energie položí. Příděl dotací je nejistý |
Ekologové začali s tím, že zmapovali 30 lokalit po celé republice, jako nejvhodnější jim vyšlo k pilotnímu projektu právě Tišnovsko. „Víme, že to území je malé. Možnosti, jak budovat krátké dodavatelské řetězce, jako je odbyt do veřejného stravování z farem, jsou omezené, protože ani nabídka není dostatečně velká,“ doplnil s tím, že Tišnovsko není ani území, které by v sobě mělo okresní město. Tišnov patřil pod okres Brno-venkov.
Podle zahraničních zkušeností je pro fungující odbytové řetězce potřeba území s počtem obyvatel kolem milionu, což by po vytvoření bioregionu na území jižní Moravy mohlo odpovídat.
Největším problémem je podle Bajgarta na začátku propojení někdy i navzájem konkurujících si zemědělců, aby se získalo dostatečné množství zboží, které by mohlo například nasytit některou ze škol nebo nemocnic. „Školy potřebují pravidelný příjem a nemají dostatečnou kapacitu na to, aby každý den dvě hodiny domlouvaly dodávky,“ vysvětluje. Některá školská zařízení pak nemají vlastní jídelny, ale nechávají si dodávat jídlo od prostředníků.
Do akce se kromě ekologů zapojil i Impact Hub, který se snaží pomoci na Podbrněnsku, jak se má bioregion jmenovat, podpořit sdílené zemědělské prodejny. Má také pomáhat zvyšovat kompetence tamních zemědělců a rozjet sociální podnik u Židlochovic, kde by se do konceptu měli zapojit sociálně vyloučení lidé.Stále ale také řeší, jak nejlépe dostat potraviny z farem k běžným zákazníkům. „Není to jenom o tom, pěstovat a prodat, ale nabízet zážitkové pobyty, pořádat události, mít bioprodejnu, biorestaurace nebo dílničky,“ poznamenává Nela Vičanová z Impact Hubu.
Bio má být lokální. Jablka ze Španělska jsou nesmysl, říká šéf ovocnářů |
Bajgart doplňuje, že v zahraničí se zapojují také obce, lokální firmy nebo hotely. Oba experti se shodují, že žádný obecný klíč, jak podobné lokality vytvořit, nefunguje. Je potřeba vytvářet řešení pro každý region specificky.Jednou ze zapojených farem je například Dobro-družný statek ve Stupešicích, který zajišťuje odbyt produktů přes Komunitou podporované zemědělství (KPZ). „Zákazník odběrem podporuje lokální farmáře, farmář kolem sebe zase vytváří komunitu odběratelů,“ popisuje spolumajitelka statku Ivana Pohořalová.
Další zapojenou firmou je sociální podnik Jasan, který obnovuje meze a remízky za pomoci znevýhodněných zaměstnanců na trhu práce. Obnovou krajinných prvků chce pomoci návratu koroptví do Velkých Hostěrádek. Nyní shání peníze na rekonstrukci budovy, která by měla sloužit jako chráněné bydlení pro lidi s mentálním postižením.
V hlavní roli ekozemědělství
Evropská unie požaduje, aby do roku 2030 byla čtvrtina zemědělských ploch v ekologickém zemědělství. ČR se to nejspíš podaří, dlouhodobě má jeden z nejvyšších podílů ekologických ploch, v současnosti jde o zhruba 16 procent.
Česká vláda ale také za ministra zemědělství Miroslava Tomana odsouhlasila, že do roku 2027 by měl být podíl biopotravin na celkové spotřebě čtyřprocentní. Podle posledních údajů zatím šlo pouze o 1,8 procenta. Větším problémem než vytvoření ekologických ploch, které jsou z 80 procent trvalými travními porosty, bude hospodaření v ekologickém režimu na orné půdě. Do roku 2027 by mělo jít podle státu o 30 procent ploch, v současnosti je to zhruba 17procent.
