Pokud chce zemědělec získat prémiovou sazbu, musí vyčlenit mimo produkci alespoň sedm procent ploch, u základní sazby je to o několik procentních bodů méně. To se ale některým vlastníkům půdy nepozdává, neberou dvouletý úhor na svých pozemcích za ekologické opatření, ale vidí v něm ničení hodnoty svého pozemku.
„Dokonce jsou to podle nich výpovědní důvody pro pachtovní i nájemní smlouvy, protože nepůjde o řádné hospodaření,“ popisuje situaci předseda Zemědělského družstva Ostaš Jaroslav Lád. Firma hospodaří na 1 800 hektarech a letos chce nechat ladem ležet čtyři procenta polí. Část půdy si pronajímá od menších vlastníků, dlouhodobě se je ale snaží družstvo vykupovat.
„Říkají nám, že si najdou hospodáře, který nebude muset ty úhory dělat,“ doplnil. Podnik se podle něj snaží pěstovat plodiny, aby uživil své více než 1 400hlavé stádo krav a bioplynovou stanici.
Zisk v zemědělství klesne o 5 procent na 25 miliard korun, odhadují statistici |
Že se vlastníci pozemků aktivně na současnou situaci ptají, potvrzuje také předseda představenstva Zemědělského obchodního družstva Habry Josef Hamsa. „Nejsou úplně nadšení z toho, že se tam dva roky nebude dělat to, co by si představovali,“ popsal „povinné“ úhory. Podobně se ho ptají také členové družstva, proč by se měl snižovat výkon firmy neproduktivními plochami. Pro podnik by to znamenalo vyčlenit zhruba 50 hektarů z necelých 1700, které obhospodařují.
Snížení výkonnosti firmy
Firma se bude snažit vybrat pozemky, kde budou „škody“ co nejmenší. Dalším Hamsovým argumentem je, že na úhorech vzniknou refugia, tedy útočiště pro přemnožené hraboše. Ty pak budou vyjídat úrodu i na okolních polnostech.
„Rozmnoží se tam jenom plevele, které vyrostou a vysemení. Pak se to rozlétá po okolí a plevele budeme řešit dalších 30 metrů od toho neosetého pruhu orné půdy,“ popisuje. Ministerstvo zemědělství navíc podle něj mění pravidla i těsně před podáváním žádostí, které má být na začátku dubna.
Podle nařízení vlády schváleného v minulém týdnu se dá převést papírově na úhor i zatravněný pozemek, což podle něj pouze nahraje zemědělcům, kteří nevytvářejí žádnou produkci.
Stížnosti vlastníků pozemků potvrzuje i mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Podle ní mnoho zemědělců buduje ekologické prvky, jako jsou remízky, polní cesty nebo stromořadí, mnoho let i bez tohoto nařízení.
Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý MF DNES sdělil, že zemědělcům s řešením pachtovních smluv nemůže stát pomoci, protože jde o individuální soukromoprávní vztah.
Farmář roku vynalezl masomat. Prodá v něm dva býky týdně |
„Zároveň je potřeba připomenout, že vstup do dotací je dobrovolný a každý žadatel tak musí zvážit, zda závazky, které mu vyplývají z pachtovní smlouvy, naplní také prostřednictvím postupů stanovených v dotačních podmínkách. Specificky k úhoru pak doplňujeme, že se jedná o jednu z variant, zemědělci mají na výběr i další prvky, které mohou vyčlenit jako neprodukční plochu,“ doplnil mluvčí.
Mimo produkci se počítají například ochranné pásy nebo souvratě, krajinné prvky či plochy s plodinami vázajícími dusík. Pokud ale získá ekoplatbu většina zemědělců, budou mít ti, kteří to nezvládnou, o mnoho horší pozici.
Sporné rozhodnutí
Zatímco například Zemědělský svaz ČR možnost započítat do neprodukčních ploch i travní porosty vítá, byť podle mluvčího organizace Vladimíra Píchy je mrzuté, že se tak děje na poslední chvíli, ekologické organizace změnu odsoudily.
Podle Hnutí Duha tak nevzniknou až desítky tisíc hektarů, které by přírodě pomohly. „Budou jen na papíře převodem travních porostů na tzv. zelené úhory. V praxi se nově vykázané plochy nebudou nikterak lišit od současného stavu a v oblastech převažující orné půdy tak k žádné změně nemusí dojít,“ vysvětluje mluvčí aktivistů Aleš Miklík. Rozhodnutí vlády tak podle něj jde zcela proti jejímu programovému prohlášení, stejně jako popírá ekologické cíle pro biodiverzitu.
