Podle obchodního ředitele Agdata Lukáše Musila se zemědělci na podmínky nové dotace, kde se měla v pěti letech přerozdělit miliarda korun, řádně připravovali, nyní budou ke státním příslibům přistupovat rezervovaněji.
„Nečekané rozhodnutí, které přišlo na poslední chvíli, přineslo potíže českým farmářům, kteří v průběhu posledního roku investovali velké množství financí, času a dalších zdrojů k nákupu techniky a technologií tak, aby přechod k preciznímu zemědělství zvládli,“ uvedl Musil.
Stát po kritice stopl dotace na precizní zemědělství ještě před startem |
Podle něj tak ministerstvo zemědělství vycouvalo z plánované podpory v nejhorší možnou dobu, kdy zemědělci byli na start programu připraveni, a finalizovalo se paragrafové nařízení vlády. Musil s tvorbou programu státu pomáhal. Stát podle něj navíc uváděl, že se případné dotace po prvním roce vyhodnotí a případně se upraví na základě již informací z praxe, aby co nejvíce zohledňovala správné přístupy k životnímu prostředí, ale i ekonomiku zemědělského podniku.
Precizní zemědělstvíDo precizního neboli přesného zemědělství, spadají agrotechnická opatření založená na sběru a analýze dat přímo z pole. Může jít o měření pomocí sond a čidel ohledně vlhkosti vzduchu, teploty prostředí, ale také kvality vegetace a její životaschopnosti. Následně se na potřebná místa aplikuje správné množství hnojiv či pesticidů, tím se sníží spotřeba těchto chemikálií proti plošné aplikaci. |
„Podporu precizního zemědělství považujeme za důležitou a je škoda, že sice nedokonalý, ale potřebný způsob podpory precizního zemědělství prostřednictvím ekoschémat byl místo vylepšení zcela zrušen. Upozorňovali jsme na to, že precizní zemědělství není pouze přesná aplikace hnojiv na základě aplikačních map a podobnou podporu by si zasloužily i další činnosti, praktikované ve spojitosti s technologiemi přesného zemědělství,“ sdělil MF DNES mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal pak uvedl, že komora sice vítá plánovanou podporu pro zemědělce prostřednictvím investice, přímá platba by ale měla větší motivační účinky. „Zemědělci stále častěji využívají metody precizního zemědělství, které pracují s technologiemi jako GPS, GIS, DPZ a senzory sledujícími odrazivost ve snaze zajistit maximum informací o stavu a vlastnostech konkrétního bloku zemědělské půdy a na základě toho pak na tomto pozemku hospodaří včetně cílené aplikace hnojiv či přípravků na ochranu a ošetřování rostlin,“ doplnil prezident komory.
Byla by dotace neefektivní?
Program byl trnem oku hned několika zemědělským organizacím. Peníze měly jít podnikům, které používají variabilní hnojení fosforem, draslíkem, hořčíkem nebo vápníkem a vedou si aplikační mapy těchto hnojiv. Jednu z prvních negativních reakcí vydal Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, který loni v prosinci zaslal Nekulovi otevřený dopis.
V něm mu nejvíce vyčítal, že se variabilní hnojení v republice již dlouhodobě používá, nejde proto o podporu nových technologií, ale zaběhnutého postupu.
Digitální revoluce na polích. Farmáři mají dostat miliardu na chytrá řešení |
„Uplatňuje se více než na dvojnásobné výměře, než pro kterou je plánovaná podpora. Neshledáváme tedy za efektivní finančně podporovat to, co již v provozu funguje a je ověřené,“ napsala organizace v dopise.
Podle Musila ale používá komplexně technologie umožňující variabilní aplikaci hnojiv pouze asi pět procent podniků „Zároveň je nutné si uvědomit, že precizní variabilní aplikace není jen sběr dat, především se týká jejich vyhodnocení a vytváření vhodných aplikačních map. Důležitá je pak i správná aplikace na poli, která již úzce souvisí s moderní technikou, a především jejím ovládáním,“ podotkl.
Peníze na investice byly i doteď
Ministerstvo nicméně spolu s informací o rušení dotace slíbilo větší peníze na investice na precizní zemědělství v rámci evropského programu rozvoje venkova, který stát ze 65 procent kofinancuje. Musil ale podotýká, že peníze na nákup GPS a podobných technologií byly již v končícím programovém období. „Tudíž se nejedná o změnu. Zemědělci budou moci dále modernizovat techniku, ale nedostanou prostředky, aby ji mohli využívat tak, jak uvažovaná dotace zamýšlela, byť byla ze strany ministerstva zemědělství dlouhodobě a kvalitně připravována,“ sdělil.
Na 95 procentech orné půdy tak podle něj sice budou jezdit moderní stroje, ale pracovat budou stejně jako před pěti lety. „Zemědělci totiž nebudou mít finanční ani lidské zdroje na přípravu a vyhodnocení dat, a tak variabilní aplikace mnohdy v plné míře nevyužijí,“ uzavřel Musil.
