České úřady návrh vítají, stejně jako farmáři a pěstitelé. Zemědělci se přitom obávají spíše věcí, kterými se Komise v návrhu nezabývá, a to hlavně práva na duševní vlastnictví. Tedy zda budou geneticky pozměněná osiva dostupná široké veřejnosti, nebo jestli budou patřit nadnárodním korporacím, které se jejich šlechtěním nejspíš budou zabývat.
Kdy skončí legislativní proces a techniky se začnou používat v praxi, se zatím nedá podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého odhadnout. „Česko má zájem na tom, aby bylo nařízení schváleno co nejrychleji. Považuje je za jeden z klíčových nástrojů ekologizace agro-potravinářského sektoru, který má potenciál přispět k dosažení cílů dalších politických iniciativ EU, jako jsou návrhy nařízení k udržitelnému používání pesticidů či revize rámcové směrnice EU o odpadech,“ dodal Bílý.
Nebezpečí pro ekozemědělství
Zatím není jasné, co přesně bude povoleno a co naopak zakázáno. Například u metody genomických nůžek CRISPR půjde podle Bílého o to, zda získaný produkt bude rizikový. Každá změna se přitom bude posuzovat zvlášť.
„Při zařazení mezi více, nebo méně regulované techniky nebude hrát roli použitá technika, ale vlastnosti získaného produktu,“ vysvětluje mluvčí.
Tomáš Nejedlý ze Zemědělského svazu ČR uvedl, že návrh by mohl přinést zvýšenou produktivitu nebo odolnost rostlin, stejně jako obecně lepší konkurenceschopnost evropského zemědělství na globálním trhu. Zákaz všech těchto metod v ekologickém zemědělství však podle něj může mít negativní dopad na jeho udržitelnost.
Jak se budou kontrolovat genetické úpravy?● Mezi „povolené“ genetické modifikace by se měly dostat pouze takové změny, které by se mohly teoreticky uskutečnit i v přírodě. Často k nim dochází tak, že vědci „zapínají a vypínají“ geny, které rostliny už mají. ● Schvalování „povolených“ modifikací má být jednodušší. Nový typ rostliny bude muset být zařazen do transparentního registru, který se kvůli tomu vytvoří. Nebude ale nutné provádět hodnocení rizik ani zavedení detekčních metod, v praxi tak bude nerozpoznatelný od konvenčně šlechtěných rostlin. ● Klasické GM potraviny produkované starými metodami, tedy přenos jednoho genu do druhého organismu, budou nadále podléhat přísné kontrole. Jedná se například o takzvanou Bt kukuřici, která byla díky přenosu genu z bakterie odolná proti zavíječi kukuřičnému. |
„Velká většina současných odrůd používaných v ekologickém zemědělství má konvenční původ. S nástupem odrůd vzniklých s pomocí nových genomických technik u konvenčních šlechtitelů nebudou mít ekologičtí zemědělci možnost získat dostatek ekologického osiva. Několik existujících ekologických šlechtitelů totiž nebude schopno zabezpečit dostatečnou produkci těchto osiv,“ popsal.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal připomíná, že geneticky modifikované plodiny se jako krmiva do EU běžně dovážejí. „Genetická modifikace, která se například ve Spojených státech používá již téměř 30 let, umožňuje rezistenci vůči některým škůdcům, což vede k úspoře přípravků na ochranu rostlin a k šetrnější zemědělské produkci,“ dodává.
Ředitelka Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace Vlasta Horká tvrdí, že asociace bude návrh podporovat pouze za předpokladu, že produkty vzniklé z nových technik budou dostupné široké veřejnosti pod šlechtitelskou výjimkou a nebudou patentované.
„Evropská komise uvádí, že na jednu stranu chápe malé a střední šlechtitele, ale na druhé straně chápe i podniky, které do toho investují,“ doplnila. Není tak jasné, jak diskuse dopadne. Například dopadovou studii na šlechtitelství bude řešit až příští Evropská komise, která vzejde z voleb, jež budou v roce 2024.
Brusel chce do roku 2050 uzdravit půdu. Češi se obávají nákladů a byrokracie |
Obavy pak má také zakladatelka projektu Semínkovna, který se zabývá sdílením osiv, Klára Hrdá. Zejména jí vadí, že by se produkty z nové genomické techniky (NGT1) nemusely speciálně označovat pro spotřebu u zvířat, ale ani u lidí. „Určitě si nepřeji, abychom jako obyvatele EU nepřišli o právo na informaci a veškeré GMO organismy, ať už vzniknou jakkoliv, dále spadaly pod nutnost označování, včetně označení výrobků z nich vyrobených. Musí být zachována naše svobodná možnost tyto produkty a výrobky odmítnout,“ uvedla.
Návrh podle ní také povede k další zásadní destrukci biodiverzity odrůd, které jsou lokálně adaptované. „Zásadně se omezí naše právo na svobodný přístup k osivu, které bychom si mohli sami množit a uchovávat a tím budovat vlastní soběstačnost. Naopak neúměrně vzroste naše závislost na nadnárodních korporacích a dalších producentech ‚moderních‘ osiv. Což může mít v případě krizí velmi citelný dopad na naše obyvatelstvo,“ uzavřela.
Naopak agrární analytik Petr Havel považuje každý krok k liberalizaci za posun správným směrem. „Prospěch z toho bude mít i evropská a česká krajina – mimo jiné snížením chemického zatížení zemědělské půdy, ale i zvýšenou možností ukládat do půdy uhlík,“ domnívá se.