Klaus doufá, že se Česko nenechá poškodit, jak řekl experimentem Zeleného údělu. Kritici plánu boje proti klimatické změně jej takto občas označují. Plán, který představila Evropská komise, má unijní státy nasměrovat k udržitelnějšímu hospodářství a uhlíkové neutralitě do roku 2050.
Podle Klause je současné zdražování vstupů do zemědělství jen začátek, velké všeobecné zdražování teprve očekává. „Je to maličkůstka před tím, než bude povinný elektrický kombajn a další kusy těžké techniky pro naše zemědělce,“ prohlásil exprezident.
Proti Zelené dohodě dlouhodobě vystupuje Agrární komora ČR, která opakovaně vyzvala Evropskou komisi k předložení dopadových studií k úmluvě. Podle prezidenta komory Jana Doležala není jasné, jak by měli zemědělci cílů dohody při současných cenách a úrovni podpor dosáhnout.
Spotřeba pesticidů má klesnout na polovinu
Podobný požadavek měl i Zemědělský svaz ČR. „Zemědělci jsou první, kteří pociťují na vlastní kůži změny klimatu nebo poklesu biologické rozmanitosti. Přesto jsou na ně kladeny další požadavky, jejichž dopad je přinejmenším sporný a v mnoha případech bude přinášet další byrokratickou zátěž,“ uvedl v červnu předseda svazu Martin Pýcha.
Zemědělci se bouří proti řetězcům. Kvůli vysokým maržím zvažují blokády |
Evropské zemědělské cíle předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu pesticidů o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů. V červenci o tom na svém webu informovalo ministerstvo zemědělství.
V reakci na Zelenou dohodu pro Evropu se členské země EU shodly na reformě pravidel rozdělování zemědělských dotací z balíku o celkovém objemu 343 miliard eur (8,7 bilionu korun), který připadá na společnou zemědělskou politiku do roku 2027. V rámci nového systému bude až čtvrtina peněz věnována na ekologické zemědělství.
