„Nejsem přesvědčen, že sankce a protisankce mohou vést k uklidnění rusko-ukrajinského konfliktu. Naopak mohou konflikt eskalovat,“ uvedl prezident.
Nepřímé důsledky sankcí budou podle něj závažnější než ty bezprostřední. „Na některých zemědělských i průmyslových trzích vznikne přetlak, může vést k miliardovým ztrátám v českém průmyslu a ke ztrátě kontaktů s podniky v Rusku a Ukrajině,“ řekl Zeman.
Sankce kritizoval i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ministerstvo zemědělství už dříve odhadlo, že kvůli vzájemným sankcím EU a Moskvy je v Česku ohroženo 830 pracovních míst a tržby firem za 2,5 miliardy korun (více čtěte zde).
Ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí před dvěma týdny. Moskva těmito opatřeními reagovala na sankce Evropské unie a Spojených států vyhlášené kvůli ruské podpoře východoukrajinských vzbouřenců.
ČNB možná oddaluje vstup Česka do eurozóny, míní prezident
Zeman s odboráři diskutoval i o devalvaci koruny, kterou loni provedla Česká národní banka (ČNB). Podle prezidenta tím ČNB chce oddálit ztrátu kompetencí, která ji čekají v případě vstupu Česka do eurozóny.
„Nevylučuji, že kroky, které Česká národní banka podniká s devalvací české měny, mohou být motivovány snahou prodloužit interval vstupu České republiky do eurozóny. Každá instituce usiluje o to, aby její kompetence byly co největší,“ řekl k tomu prezident.
Devizové intervence kvůli hrozbě deflace spustila ČNB loni v listopadu. Prezident tento krok centrální banky kritizuje dlouhodobě. Bankovní rada koncem letošního července uvedla, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.
