„Zejména ve městech mohou zelené střechy výrazně pomoci s mikroklimatem a tím snižovat i projevy efektu tepelného ostrova,“ řekl deníku ministr Richard Brabec (ANO). Ke zmíněnému jevu dochází, když městské budovy vykazují znatelně vyšší teplotu než jejich okolí.
Resort životního prostředí proto plánuje, že by vzrostlou svrchní vrstvu měly průmyslové haly nebo obchodní centra. Resort se nyní zabývá analýzou legislativních úprav tohoto typu v jiných zemích. Například ve Francii musí mít nová komerční výstavba střechy pokryté zelení nebo solárními panely, případně jejich kombinací. Úspěšné projekty tohoto typu fungují i v Německu a Rakousku.
Bytových domů by se povinnost týkat neměla. V rámci státního programu Nová zelená úsporám jim však ministerstvo životního prostředí již nyní nabízí na budování zelených střech dotaci.
„Zelená střecha zvládne zadržet a vrátit do ovzduší 60 až 80 procent vody, která na ni spadne. To je výrazné číslo,“ uvedl pro Lidové noviny David Stránský z Českého vysokého učení technického, který je spoluautorem Koncepce hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích.
Voda ze střech zbytečně končí v kanalizaci, snad včas zatáhneme páku |
Střecha pokrytá vegetací zpomaluje odtok vody a odlehčuje tím kanalizaci, která při přívalových srážkách nestíhá všechnu vodu odvádět. V souvislosti se změnou klimatu a rostoucími problémy se suchem je tak toto řešení kvůli nutnosti lépe hospodařit s vodou stále atraktivnější.
Kromě toho zmírňují zelené střechy výkyvy teploty. Podle odborníků dokážou v létě snížit teplotu v městské zástavbě až o více než 8 °C. Pro odpaření vody, kterou střecha nasává, totiž absorbuje sluneční záření a tím své okolí ochlazuje. Naopak nevýhodou zelených střech je, že jejich budování je konstrukčně náročnější a posléze vyžadují značnou míru údržby.
