Víceúčelová hala v Opavě bude zelená. Město osází její střechu rostlinami, práce právě začínají.
Příští rok zelené koberce pokryjí zastávky MHD a Opava pomýšlí i na dotační program pro soukromé vlastníky budov. Jde o jednu z cest, jimiž chce čelit změnám klimatu.
„Budova haly se přehřívá a zelená střecha ji bude přirozeně ochlazovat. Plní také izolační funkci, zachytává vodu, která nyní bez využití odteče, nesporný vliv má i při čištění vzduchu,“ uvedl náměstek primátora Michal Jedlička.
Rostliny na hale pokryjí 250 metrů čtverečních. Jde o první krok v plnění adaptační strategie, kterou na jaře schválili zastupitelé. Podle té průměrná teplota v Opavě do roku 2100 vzroste o tři stupně, výrazně přibude tropických dnů a naopak klesne množství srážek i vody pod zemí.
Opava by tomu měla podle dokumentu čelit péčí o zeleň, ale i zastíněním dětských hřišť či revitalizací vodních ploch a rozšiřováním zahrádkářských kolonií.
Analýzu, jak se co nejefektivněji přizpůsobit měnícím se podmínkám, již má několik měst v kraji a pravidla zmírňující dopady sucha zařazují do každého projektu. Jako jedna z prvních v kraji strategii přijala před dvěma lety Kopřivnice.
„Všechna parkoviště, která se teď staví, musí mít propustnou plochu pro vsakování vody a být osázena zelení, to je pro město závazné,“ uvádí jednu z konkrétních změn Hynek Rulíšek, vedoucí odboru životního prostředí kopřivnické radnice. Hotová už jsou ve městě tři, další dvě pak v přípravě.
Adaptační strategie
|
Město také dokončuje inventarizaci zeleně a v návrhu rozpočtu na příští rok počítá se zmapováním pramenů a studánek. Rozpracovalo i dva projekty zadržování vody.
„Chceme zadržovat a využívat vodu z Šutyrovy studánky, která dříve sloužila pro doplnění zdrojů pitné vody. Jednáme aktuálně s majiteli dotčených pozemků. Využít vodu by mohli hasiči nebo město na zavlažování. Druhým projektem je využití dešťové vody z obrovské plochy střechy zimního stadionu,“ popsal Rulíšek.
Projektant momentálně řeší, kam podzemní nádrž na vodu ze střechy stadionu umístit, aby nekolidovala s vedenými sítěmi. Voda by posloužila pro vnitřní provoz, například splachování, i jako závlaha vedlejšího parku. Zbytek přepadem odteče do říčky Kopřivničky. Dnes míří do kanalizace.
Cestou propustných povrchů se systémově vydal i Krnov, nejnověji například při regeneraci sídliště E. Hakena, k níž teď vzniká architektonická studie a kvůli změnám klimatu se použijí jiné materiály.
„Budou převažovat ty, které umožňují udržet vodu v krajině. Jedná se především o využití vegetačních dlaždic v místě parkovacích ploch a dlažeb na pochozích plochách a plochách se smíšeným provozem. Aby nedocházelo ke zvyšování ploch absorbujících teplo, jsou stání oddělena ostrůvky s vysazenými stromy,“ cituje studii mluvčí radnice Dita Círová.
Měnící se klima se do budoucna dotkne každého města. V Novém Jičíně lidé právě vyplňují dotazník, jak nové podmínky pociťují a zda se obávají povodní, sucha či jiných extrémů. I na základě jejich reakcí vznikne Katalog adaptačních opatření.
„Již nyní se snažíme podnikat kroky blízké přírodě. Chceme však, aby naše řešení byla systémová,“ řekla tamní vedoucí odboru životního prostředí Eva Bártková.
