Česko tak patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP.
„Jak v případě devatenácti zemí eurozóny, tak v případě celé EU je za poklesem státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšení HDP, které převážilo nad zvýšením státního dluhu v absolutních hodnotách,“ uvedl Eurostat.
Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP ke konci loňského třetího čtvrtletí mělo Řecko, a to 178,2 procenta. Následovala Itálie (147,3 procenta), Portugalsko (120,1 procenta), Španělsko (115,6 procenta), Francie (113,4 procenta) a Belgie (106,3 procenta). Nejnižší zadlužení v poměru k HDP mělo Estonsko (15,8 procenta), Bulharsko (23,1 procenta) a Lucembursko (24,6 procenta).
Státní dluh narostl na 2,7 bilionu korun. Každý Čech dluží přes čtvrt milionu |
„Z daných čísel vyplývá, že Česko dopadá v rámci celé EU nejhůře v popandemickém ozdravování svých veřejných financí, přičemž ani nejčerstvější vývoj nenabízí příliš útěchy či naděje. Současná vláda se ovšem zatím k ozdravování veřejných financí příliš nemá. Situaci ji objektivně ztěžují dopady války na Ukrajině, sankcí, obecné inflace či energetické drahoty. Pro Česko to není dobrá vizitka a pokud by tato situace pokračovala, čeká jej zhoršení ratingu a tedy prodražení obsluhy vládního dluhu,“ okomentoval čísla ekonom Lukáš Kovanda.
Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se dluh k HDP ve třetím čtvrtletí zvýšil ve čtyřech členských zemích, a to v Bulharsku (+1,9 procentního bodu), v České republice (+1,7 procentního bodu), ve Francii (+0,3 procentního bodu) a ve Švédsku (+0,2 procentního bodu). Ve zbývajících 23 zemích EU dluh klesl, relativně nejvíce v Řecku, na Kypru, v Portugalsku, Itálii a v Chorvatsku.
Údaje za eurozónu počítají s 19 zeměmi. Chorvatsko je členem eurozóny až od letošního ledna, data za loňské třetí čtvrtletí tedy neovlivnilo.
