"Je to výsledek stávající politiky, kdy se soutěží s dumpingovými cenami. Pád Alpine Bau je určitým mementem, varováním, aby se situace ve velkém stavebnictví začala rovnat," prohlásil prezident svazu Matyáš.
Česká dcera rakouské skupiny, která ve středu vyhlásila bankrot, Alpine Bau CZ přitom před časem vyhrála ve sdružení s OHL ŽS tendr na opravu jednoho úseku dálnice D1. Nabídly totiž 61 procent z projektované ceny.
"Tady je jasně vidět, k čemu to vede, tedy k pádu firmy. To se nedá ustát ani u velké firmy. Je to cesta do pekel," míní Matyáš, podle nějž by to mělo být pro ostatní stavaře varováním, aby nabízeli "reálnější ceny".
Chybu vidí Matyáš také na straně zadavatele stavby, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). "Zadavatel by měl důsledně prověřit finanční zdraví firmy. Myslím, že to byl úlet svěřit takovou zakázku dodavateli, kterého si neprověřím. Že je to obrovské riziko, se potvrdilo vzápětí. Práce začaly před nedávnem a už tu máme jednu nesolventní firmu," podotkl Matyáš.
Jedeme dál, tvrdí česká dcera Alpine Bau
Česká dceřiná společnost Alpine Bau CZ ve středečním prohlášení odmítla, že by ji krach rakouské matky bezprostředně ovlivnil. "Insolvenční řízení týkající se majetku mateřské společnosti se majetkových účastí úpadce v dceřiných společnostech přímo nedotýká," napsala Alpine Bau CZ v prohlášení. V něm také vedení společnosti uvedlo, že mají dostatek materiálních, personálních i finančních prostředků k tomu, aby dokázali plnit své závazky.
Matyáš však tvrdí, že česká společnost nemůže krach své rakouské matky ustát. Podle viceprezidenta a obchodně technického ředitele SPS Pavla Ševčíka existují pochyby také o české části skupiny. "Objevují se hlasy, jaké je zdraví české dcery. Spekuluje se také o tom, jaký o ní bude zájem v souvislosti s tím, že se mluví o jejím prodeji," doplnil Ševčík.
O rakouskou část skupiny už projevil zájem konkurenční stavební koncern Porr.
Dvojka na rakouském stavebním trhu, společnost Alpine Bau, vyhlásila ve středu bankrot proto, že se jí nepodařilo dohodnout s věřiteli na reorganizaci splátek dluhu dosahujícího 2,6 miliardy eur (66,6 miliardy korun). Největšími věřiteli jsou banky Erste Group a Bank Austria.
