Meziročně ke konci třetího čtvrtletí klesla výroba elektřiny z uhlí nejvíce v Německu, konkrétně o 30 procent, což odpovídá 37 terawatthodinám. V Polsku poklesla o pětinu, to je je 17 TWh, v Česku pak stejné tempo znamenalo úbytek o pět TWh. Přesto Česko zůstává vývozcem elektřiny, jeho podíl se však postupně snižuje, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno.
„Za letošních devět měsíců se nejvíce elektřiny v Evropské unii vyrobilo z jádra, konkrétně 25 procent. Z plynu to bylo patnáct procent a z uhlí jedenáct procent,“ uvedl řídící konzultant v EGÚ Brno Matěj Hrubý.
KOMENTÁŘ: Čas uhlí končí. Jeho náhrada bude drahá a nejistá |
Pokles elektřiny vyrobené z fosilních paliv v celé Evropské unii potvrzuje i poslední zpráva energetického think-tanku Ember. Zejména spotřeba uhlí klesla podle jeho analytiků v prvním pololetí letošního roku o „ohromujících“ 23 procent a uhlí se tak na výrobě elektřiny podílelo pouhými deseti procenty. To je nejnižší podíl, jaký byl kdy zaznamenán.
Rekordmani bez fosilních paliv
Ve stejnou dobu výroba solární energie v Evropě vzrostla o třináct procent. Na konci letošního září narostla na 171 TWh, to je asi desetina celkové dodávky elektřiny v EU. Nárůst je patrný také u větru i vodních elektráren. Historicky nejnižší produkci elektřiny z fosilních paliv vykazuje hned čtrnáct zemí, u Rakouska, Česka, Dánska, Finska, Itálie, Polska a Slovinska jde o využití nejméně od roku 2000.
Několik zemí zaznamenalo významná období bez jakýchkoli fosilních paliv, která byla podle zprávy Ember tradičně základem jejich energetických systémů. Patří sem i Nizozemsko, které v červnu využívalo uhlí pouze pět dní a zaznamenalo rekordních sedmnáct po sobě jdoucích dní bez zapojení uhelných zdrojů. Podobně Řecko v červenci vydrželo 80 hodin zcela bez hnědého uhlí.
V případě Německa se produkce z uhlí ke konci září snížila meziročně o 30 procent, to odpovídá 37 TWh. V Česku a stejně tak v Polsku dosáhl pokles kolem dvaceti procent. I přesto stále patříme k vývozcům elektřiny. Podle analýzy EGÚ však lze očekávat, že objem exportu bude slábnout. Za celý rok 2022 dosáhl 14,2 TWh, za letošní tři čtvrtletí to bylo šest TWh. Podle prognóz by se Česko kolem roku 2030 mohlo stát importérem elektřiny.
Německo, které v dubnu odstavilo poslední tři jaderné reaktory, se na dovoz elektřiny musí spoléhat již letos. Přitom historicky bylo významným vývozcem elektřiny, když podle Hrubého z EGÚ vyvezlo v roce 2018 celkem 48 TWh, a ještě vloni se jeho export pohyboval na úrovni 27,5 TWh. Ovšem za letošních devět měsíců Německo již jedenáct TWh elektřiny dovezlo. Němci navíc oznámili, že před zimou znovu vracejí do provozu tři uhelné elektrárny. Mají v časech očekávané vyšší spotřeby zajistit stabilitu energetické sítě. Opačný vývoj zaznamenalo Slovensko, které se z dlouhodobého dovozce naopak dostalo do pozice exportéra.
„Zásadní vliv má spuštění třetího jaderného bloku v Mochovcích, navíc je ve výstavbě blok čtvrtý,“ vysvětlil ředitel strategie v EGÚ Brno Michal Macenauer. Z dalších okolních zemí má podle něj zatím relativně vyrovnanou bilanci Rakousko. Macenauer očekává, že v zimě budou muset Rakušané elektřinu dovážet ze zahraničí. „Velkým dovozcem je i nadále Maďarsko. Importní je letos výrazně také Polsko,“ dodal Macenauer.
Kdo nejvíc vyváží?
Letos největším exportérem elektřiny v Evropě je ze zemí EU Francie s 31 TWh, která vyřešila své loňské problémy s údržbou jaderných elektráren. Následuje Švédsko s 21 TWh, které má elektroenergetiku založenou na jádru a vodní energii. Významná část vyvážené elektřiny z těchto zemí směřuje do Itálie, která dovezla až 36 TWh.
Zatímco v EU a ještě více ve Spojených státech amerických klesá poptávka po uhlí letos rychleji, než se původně očekávalo, poptávka po uhlí v Asii naopak roste. Podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) to bylo v případě dvou největších spotřebitelů Číny a Indie v průběhu prvního pololetí o více než pět procent. Odhaduje se, že světový obchod s uhlím letos vzroste o sedm procent a přiblíží se rekordním úrovním z roku 2019.
Co je to za cypoviny? Jaderný reaktor nechceme, raději uhlí, zní z Karvinska |
Už v roce 2021 Čína a Indie společně spotřebovaly dvakrát více uhlí než zbytek světa dohromady. V roce 2023 se podle odhadů IEA bude jejich podíl blížit 70 procentům. Naproti tomu Spojené státy a Evropská unie před třemi desetiletími dohromady spotřebovaly 40 procent vytěženého uhlí a na začátku tohoto století více než 35 procent, dnes spotřebují na výrobu energie méně než deset procent světové produkce uhlí.
