Roztoči způsobují varroázu, v úlech se objevují také virózy. „Úhyny se dají označit za kritické, ale podobná situace se nestala poprvé. Největším problémem výskytu roztočů i chorob je to, že za loňský rok bylo postiženo více oblastí, než tomu bývá v jiných letech,“ uvedl Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Včely není možné izolovat, navštěvují se navzájem, čímž se nákaza šíří. Včelaři v rámci prevence mohou sledovat množství přirozeně spadlých roztočů na podložce ve včelstvu.
„Jakmile zjistíme, že počet roztočů roste nad dva až tři denně, preventivně je nutné přistoupit k tlumení například kyselinou šťavelovou nebo mravenčí. V případě, že léčebný spad bude po aplikaci velký, je okamžitě nutné zahájit terapii, která je však obvykle velmi obtížná,“ řekl Přidal.
Vyšlechtění plně odolných včel je zatím jen teorií, mimo jiné kvůli vysokým nákladům. „Dosavadní šlechtění v zahraničí navíc ukazují, že nepřináší požadované výsledky. Mnohem přirozenější i účinnější je procházet problémy, se kterými se potýkáme, včelstva si pak sama vytvoří odolnější populaci,“ uvedl Přidal.
Varroáza v Česku silně udeřila naposledy v roce 2015, kdy podle různých odhadů zahynula až třetina včelstev. Nemoc způsobuje roztoč kleštík včelí, který parazituje na zavíčkovaném včelím plodu i na dospělých včelách. Podíl včelstev zcela bez tohoto roztoče se odhaduje zhruba na třetinu.
V Česku je podle posledních údajů evidováno 778 544 včelstev a 62 498 včelařů. „Nikde na světě není tato dvojkombinace čísel tak vysoká,“ řekl Přidal. Počet včelařů dlouhodobě mírně roste, stejně jako počet včelstev na jednoho chovatele.
