Na účtech v Bruselu leží pro Českou republiku připravený obrovský balík peněz, které čekají na využití. Konkrétně jde o téměř 19 miliard eur, tedy zhruba 500 miliard korun. Ty Česko zatím nestihlo z unijních fondů v probíhajícím programovém období, které končí letošním rokem, vyčerpat.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který čísla ve čtvrtek prezentoval, se jen stěží podaří peníze kompletně využít. Doposud Česko stihlo spotřebovat jen třetinu z celkové částky, kterou mělo k dispozici.
"NKÚ nezbývá nic jiného než konstatovat, že jsme v tom problému až po uši. A to, co neuděláme do konce roku, tak to zůstane v Bruselu," varoval šéf NKÚ Miroslav Kala. Obce, města i firmy tak mají nejvyšší čas podávat žádosti o peníze a úřady je zase musí rychle projednat. Právě spěchu a snahy vyčerpat peníze za každou cenu se mnozí hrozí.
Třeba NKÚ zároveň varoval před nedostatečnou kontrolou vynakládaných prostředků. Mnoho projektů je naprosto předražených nebo úplně zbytečných.
Deset řádků textu za 22 tisíc nebo bazén bez plavců
Kontroloři nedávno například zjistili, že ministerstvo práce a sociálních věcí zaplatilo 22 tisíc korun za pár řádků textu, který představoval popis zaměstnání pro internetový projekt Národní soustavy povolání. Ten měl přitom obsahovat dva tisíce profesí a celkově přišel na 150 milionů korun. Jinde zase čerpaly dotace opravy a stavby akvaparků a muzeí, do kterých chodí oproti předpokladu jen pětina návštěvníků.
Všechny projekty musí navíc žadatel spolufinancovat a například málo navštěvované bazény spolykají i nemalé provozní náklady. Pro obce, které si v okouzlení štědrou evropskou dotací akvapark pořídí, to nezřídka znamená zatížení obecní kasy na léta dopředu. Peníze požírá jednak nerentabilní provoz a jednak splacení úvěru, který si taková obec na spolufinancování vzala.
"I levná věc je drahá. Jestliže spolufinancování z českého rozpočtu dosahuje 15 až 85 procent, tak než dočerpat za každou cenu všechny prostředky z Evropské unie a doplácet na to z rozpočtu, je lepší ty prostředky nevyčerpat," míní viceprezidentka NKÚ Zdeňka Horníková.
S tím souhlasí i ministr pro místní rozvoj František Lukl, pod jehož resort strukturální fondy spadají. "Více tlačit na rychlé čerpání by bylo cestou do pekel," říká Lukl. Ten proto chce společně s místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem v Bruselu usilovat o změnu takzvaného pravidla n+2 na n+3.
To by znamenalo prodloužení možnosti čerpat dotace až do roku 2016, a tím pádem i více času na jejich rozumné využití. Zpoždění s proplácením peněz přitom nabraly i další země jako Rumunsko či Slovensko.
Fischer chce severu pomoci se splácením pokuty
Evropské fondy ve čtvrtek řešil také ministr financí Jan Fischer. Ten chce vedení Ústeckého a Karlovarského kraje pomoci se splacením pokuty 2,7 miliardy korun. Tu Česku udělil Brusel kvůli zneužívání prostředků dotačního programu Severozápad českými úředníky, z nichž někteří už skončili za mřížemi.
Fischerův předchůdce v úřadu Miroslav Kalousek trval na tom, že kraje si za problémy mohou samy, a pomoci se zaplacením sankce jim odmítal. Zaplacení pokuty je přitom podmínkou uvolnění zhruba 15 miliard korun, které v programu ještě zbývají.
Podle ústeckého hejtmana Oldřicha Bubeníčka je prioritou nasměrovat peníze do obcí, které již projekty realizovaly a nyní čekají na jejich proplacení. Až v druhé řadě chce uvažovat o možných nových žádostech. Senátorka Alena Dernerová, která na zneužívání peněz na severu Čech upozorňovala jako první, připomíná, že bude nutné zabezpečit, aby se obnovené dotace opět neutratily za zbytečnosti. "Časový pres je obrovský a bude se muset kontrolovat, aby to zase nešlo na cyklostezky, hotely nebo soukromé chaty," říká Dernerová.
