Nedostatky jsou například v plánech na investice do ekologie, energetiky, dopravy, zdravotnictví, školství, IT nebo sociální oblasti. Výtky začínají po několika zdvořilých úvodních větách. „Komise by uvítala větší srozumitelnost,“ zní první z nich a další požaduje, aby Česká republika dodala přesnější data, ze kterých by bylo zřejmé, proč se rozhodla pro konkrétní investice.
Čeští a evropští experti sice o dohodě diskutovali dva roky, konečnou verzi však přesto dostala Evropská komise až letos 17. dubna, čtyři dny před posledním termínem. Brusel si dal ve srovnání s tím, jak odpovídal jiným státům, také na čas. Připomínky k návrhu odeslal do Prahy až 24. června.
Zvláště naléhavě žádá Evropská komise lepší podklady v oblasti životního prostředí, energetiky a dopravy. V některých případech odporují české plány doporučení Evropské komise, především se to týká zbytečných nákupů přístrojů do nemocnic. Bruselský souhlas s dohodou je tak v nedohlednu.
Dokažte, že se romské rodiny začlenily, žádá mimo jiné Brusel
Po obecné části následuje dlouhý výčet konkrétních nedostatků. U životního prostředí chtějí evropští experti vysvětlit, proč Češi plánují nejvíc investovat do spaloven komunálního odpadu. Informační technologie pak bude Brusel podporovat, jen pokud dostane analýzu, proč při podpoře IT technologií v minulých letech Česko vážně selhalo.
V oblasti energetiky žádá zdůvodnit, proč se má investovat do bioplynových stanic a do spalování biomasy ve velkých elektrárnách. „Plán na spalování biomasy musí být doplněn o využití nových technologií na snížení emisí,“ upozorňují experti.
U dotací na pomoc romské menšině Brusel požaduje, aby Češi stanovili nějaká kritéria, podle kterých by se dalo poznat, že se romské rodiny opravdu začlenily do většinové společnosti.