Objem úvěrů na bydlení se podle nich zvýšil o 4,4 procenta na 2,73 bilionu Kč, což je výrazně méně než v předchozích letech. Například na konci roku 2021 šlo o 17procentní růst. Zároveň klesl počet klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, a to o 2,1 procenta na 1,06 milionu.
„Konec loňského roku na jednu stranu naznačuje mírné oživení hypotečního trhu. Na druhou stranu se dlouhodobě snižuje počet klientů s úvěry na bydlení a zvyšuje se částka na jednoho klienta. Zdánlivé oživení je tedy způsobeno spíše rostoucími cenami nemovitostí,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Výrazně ubývá zejména mladších lidí, kteří si berou úvěry na bydlení.
Objem krátkodobého dluhu ke konci loňského roku podle dat činil 579,4 miliardy korun, meziročně narostl o 8,9 procenta. Nejvíce jeho objem narostl v posledním čtvrtletí minulého roku, a to téměř o 14 miliard. Objem dluhu na spotřebu se proti konci roku 2022 zvýšil ve všech krajích. Nejrychleji v Praze, kde meziročně vzrostl o 10,7 procenta na 65,4 miliardy korun. Nejnižší dynamiku měl na Vysočině, kde stoupl o 6,4 procenta na 22,9 miliardy.
Vysoké úroky neodrazují. Nebankovní společnosti poskytly meziročně víc peněz |
Počet klientů s krátkodobým úvěrem se v roce 2023 proti předchozímu roku zvýšil o dvě procenta na 2,33 milionu. Vzrostla také průměrná částka na klienta, a to zhruba o 15 000 Kč na 248 000 korun.
Podíl na nárůstu nespláceného dluhu mají hlavně úvěry na spotřebu, u nichž nesplácený objem rostl postupně ve všech čtvrtletích uplynulého roku. Platební morálka u úvěrů na bydlení se proti tomu stále zlepšuje. Meziročně se nesplácená částka z úvěrů na bydlení snížila o téměř deset procent.
Ke konci roku 2023 objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,4 miliardy korun. U nesplácených krátkodobých úvěrů se objem zvýšil meziročně o 9,5 procenta na 25 miliard korun. Zvýšil se také počet klientů, kteří mají problém se splácením, a to o 1,1 procenta na 174 000 lidí.
Centrální bankéři opět stáhli sazby a předpověděli horší vývoj ekonomiky |
„Největší vykřičník vidíme u mladších třicátníků, u kterých se objem nesplácené částky dluhu na spotřebu zvýšil meziročně o pětinu na čtyři miliardy korun a jejichž počet se zvýšil meziročně o devět procent na 26 000 lidí. Ve věkové skupině 35 až 44 let stoupl nesplácený krátkodobý dluh o 13 procent na 6,3 miliardy korun a počet lidí o 4,4 procenta na 40 000. Dlužníci v těchto věkových skupinách mají nejvyšší zadlužení hypotékami a nyní rychlým tempem zvyšují své zadlužení i krátkodobými úvěry, což u některých může postupně vyvolat dluhovou spirálu,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
