Kontrola miliard pro obnovitelné zdroje selhává. Kvůli nejasnému zákonu

  5:00aktualizováno  5:00
Dohled nad desítkami miliard korun rozdělovaných mezi podporované zdroje energie je už déle než rok nedostatečný. Na vině je drobná nejasnost v zákoně a spor o její výklad mezi ministerstvy a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Ten tvrdí, že mu kontrolu znemožňuje zákon, který nedostatečně řeší jeho kompetence.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

V minulosti byl dohled nad zelenou energetikou zcela v kompetenci Státní energetické inspekce (SEI). Od roku 2016 však přešla povinnost na ERÚ. Stalo se tak v rámci rozsáhlé změny energetického zákona, o jehož konečnou podobu se vedly ve Sněmovně tvrdé boje.

Většinu debaty však přehlušila hádka o budoucí podobě a způsobu volby vedení ERÚ. A jak se postupně ukazuje, do novely se při tom dostaly některé závažné nedostatky. Přenos kompetencí mezi úřady se totiž nepromítl do souvisejícího zákona o působnosti orgánů v oblasti cen. Ten sice uvádí, že ERÚ má vykonávat kontrolu v energetice obecně, ale podle stejného předpisu za obnovitelné zdroje zodpovídá inspekce.

Kontroly elektráren proto nadále probíhají, nicméně netýkají se vyplacené podpory, která je posuzována jako cena, a spadá tedy pod cenové zákony, kde se žádný z úřadů necítí odpovědný. Provozovatelé obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie přitom od spotřebitelů a ze státní pokladny dostali loni přes 44 miliard korun.

Podle přehledu o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2016, který minulý čtvrtek projednala vláda, ale loni nad vyplacenou podporou solárním, vodním či bioplynovým elektrárnám neprobíhal prakticky žádný dohled. „V roce 2016 neprováděl ERÚ žádné cenové kontroly v oblasti obnovitelných zdrojů,“ uvádí dokument z ministerstva financí.

SEI sice některé případy neoprávněně vyplacených peněz řešila, byly to však zjištění sahající ještě do roku 2015. Žádné nové prověrky nezahájila.

Úřad viní ministerstvo. Podle resortu kontrolám nic nebrání

Podle šéfky ERÚ Aleny Vitáskové nese odpovědnost za pochybení ministerstvo průmyslu a jeho dnes už bývalý šéf Jan Mládek. Jeho resort měl totiž změnu energetického zákona na starosti a Vitásková podle svých slov na opomenutí několikrát poukazovala. „Na tuto skutečnost jsem ho upozorňovala už v roce 2015 a opakovaně jsem ho o potřebné změny souvisejících zákonů žádala i v loňském roce. Pan Mládek mě, bohužel, odmítl,“ tvrdí Vitásková.

Resort však jakékoliv pochybení odmítá. Podle mluvčího Františka Kotrby ministerstvo nesdílí interpretaci ERÚ, že by mu současné znění zákona bránilo v dohledu nad vyplácenou podporou. „Výkonu kontrolní činnosti ERÚ v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně cenových kontrol, nejsou kladeny žádné legislativní překážky,“ říká Kotrba a odkazuje na to, že tentýž názor zastává Legislativní rada vlády.

Na její stanovisko upozorňuje i ministerstvo financí. Podle mluvčího Michala Žurovce může cenové kontroly vykonávat jak úřad, tak energetická inspekce.

Poslanci mají nápravu schválit zrychleně, chce vláda

Aby odpadly veškeré pochybnosti, ministerstvo financí přesto připravilo změnu zákona, která má dvojkolejnost odstranit. Minulý týden prošla vládou a kabinet navrhuje poslancům, aby ji schválili zrychleně už v prvním čtení.

„Pokud návrh projde, měl by mít ERÚ potřebné kompetence už v nadcházejících měsících a bude moct zahájit cenové kontroly v oblasti obnovitelných zdrojů,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Pokud ovšem poslanci budou chtít novelu projednat standardní cestou, hrozí, že se ji nepodaří schválit ani do podzimních voleb. V takovém případě by stát vyplatil desítky miliard korun vybrané od daňových poplatníků a spotřebitelů energií, aniž by si ověřil oprávněnost nároku, už druhý rok po sobě.

Zdaleka ne všechny nároky provozovatelů obnovitelných zdrojů jsou přitom opodstatněné. Ukazují to výsledky kontrol z doby, kdy byl dohled výhradně v kompetenci Státní energetické inspekce. Jen roce 2015 udělila inspekce za neoprávněné čerpání podpory ze strany provozovatelů obnovitelných a­dalších podporovaných zdrojů pokuty ve výši 67 milionů korun.

Autor:

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Až o 13 korun dražší krabička. Kuřáci si připlatí víc, než se zdálo

Ilustrační fotografie

Kouření může zabíjet a za hříchy se platí. Celou pravdu však kuřákům ministerstvo financí ani zdravotnictví neřekly:...

Českému hokeji se změna dresu vyplácí, firmy však stále parazitují na znaku

Čeští fanoušci se radují z gólu.

V červnu loňského roku představil Český hokej kompletní změnu vizualizace a designu včetně podoby dresů národního týmu....

Studentské koleje jdou na dračku. Výstavba láká developery

DOMEQ - společné prostory 2

Ceny bytů v Česku narazily na strop, takže někteří realitní investoři pokukují po jiných příležitostech, jak by své...

Najdete na iDNES.cz